Ahoj všem. Jak jsem psala v souběžném tématu, dcera 9 let má nějaký horší období a je to s ní těžké. Kolikrát se nestačím divit, co z ní vypadne. Včera najednou syn zmínil problémy ve škole. Ona si nepostěžovala slovem, ale ze syna vypadlo, že mu připadá, že je učitelka na ní zasedlá, že na ní pořád jenom řve. Že za věci, které u jiných dětí ale i u něho přechází, naší dceru seřve. Paní učitelku mají nyní první rok (3. třída). Je to sympatická 55sátnice, ale od dětí (i od kamarádek ze dřívějška) vím, že se umí pěkně vytočit a dost na ně řve, hlavně když má své dny. Na druhou stranu umí si zjednat pořádek, děti víc poslouchají, nezlobí. Takže za mě spokojenost. I když přiznávám, že mě lehce rozhodilo, když nám na rodičáku říkala, jak je s ní spokojená a že se zlepšila (dceera zpravidla mívá první měsíce horší rozjezd a pak se srovná), a za týden jsme měli v notýsku nabídku doučování. Průměr známek 1,46. Doučování může být jedině ku prospěchu, takže jsme souhlasili a víc to nepitvali ... Ale dcera to evidentně začíná hůř nést, táhne se to už od prosince, a je možné, že její "puberta" pramení z tohoto. Nerada bych, aby jí otrávila, protože zatím chodila do školy celkem ráda. Co byste dělaly? Řešily byste to s paní učitelkou? Jak? Logicky se jí nechci dotknout, ve třídě s nimi nejsem, těžko to mohu soudit. Na druhou stranu bych ale ráda upozornila, jestli to není lehce přes čáru. Díky Zuzana
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Tady je, ale problem, ze ty hlasky nejsou na vsechny stejne
A to by me vadilo. Kdyz uz musi (jako, ze by nemela) vest tyto reci, tak aspon na vsechny.
Takhle si musi Vase mala pripadat velmi neprijemne.. kazdemu jde neco jineho a kdyby kazdy mel umet vse na 100%, nemusi tam pani ucitelka byt :'(
Jednala bych jako Vy, je dobre, ze jste s dcerou promluvili a dali ji najevo podporu/ochranu a udelejte to, jak jste se domluvili = az priste mala rekne jdete se zeptat pani ucitelky. Nejlepsi je si to rict z oci do oci , at pani ucitelka rekne sve stanovisko. Byt bude jiste vse zlehcovat, verim, ze si da priste pozor na sve hlasky. Treba je tak ani nemysli, ale mela by se vyjadrovat, tak aby si deti jeji rec vysvetlily spravne a ne s domenkama. Je to pedagog, mela by vedet, jak s detmi jednat. Deti jsou citlive a ucitel je pro ne v tomto veku velky vzor a hodne ovlivnuje jejich vyvoj...
Dej kdyztak vedet, jak jste vyresili !
Osobně si myslím, že jelikož
Osobně si myslím, že jelikož nenosí ani poznámky, ani špatné známky, nemá dcera důvod lhát a tudíž bych stížnost dětí prověřila.
Některé ty hlášky učitelek bych ale brala s rezervou (pokud tak mluví ke všem). Znám to od té naší. Je fajn, ovšem překlad jejího sarkasmu od osmiletého prcka zní místama i drasticky. Celkově je to vtipné jen pro mě...
-
Terko, děkuji za reakci. Když jsme o tom začali mluvit, všechno, co řekl brácha, potvrdila. Ptala jsem se, jestli mám s p. učitelku promluvit a ona že ano. To mě tedy překvapilo, čekala jsem, že chtít nebude. Požádala mě, že ještě počkáme, a až to bude příště, řekne mi o tom, a já bych za paní učitelkou zašla. Vyptávala jsem se opatrně obou, čím si to zasednutí vysvětlují, ani jeden neví. A v tomto jim věřím. Dcera určitě vůči paní učitelce nevystupuje drze či arogantně, apod. Možná se někdy zasekne kvůli trémě nebo že se nedokáže vyjádřit. Možná trochu pomaleji čte, na to prý jí kolikrát řekne, ať už přestane, že už to nemůže vydržet. To se mi zdá velice silně přehnané, protože ona čte sice hůř než brácha, ale pořád ještě dobře. Navíc mají ve třídě dvě děti s asistenty, dále několik dětí s dys... Jak by tedy musela reagovat na tyto děti. Z ČJ nosí od začátku roku jedničky, ale doporučila jí doučování, tak já fakt nevím. Nejsme typ rodičů, co by se slepě zastával svých dětí a podrýval autoritu, ale štve mě to. Zatím jsme nic nepodnikli, vyčkáváme.
Je zajímavé, že problémy
Je zajímavé, že problémy zmínil syn, nikoliv dcera. A co ona na to? Ptala ses jí, jak to vidí? to bych brala jako bernou minci. Je zvláštní, že o tom nemluvila...
Každopádně málokdy je problém v komunikaci (v tomto případě zasednutí si) jednostranný. Takže bych pokud možno pátrala, v první řadě u ní. Pak případně se poptala dalších rodičů. Na základě info od dcery bych pak případně řešila s učitelkou, ale to by musela i dcera chtít a cítit k tomu důvod.