Skip to main content

10letá dvojčata, 43 let a nečekaně těhotná

Posted in

Ahoj všem, za 2 měsíce oslavím 43 narozeniny a před 4 dny jsem zjistila, že jsem těhotná. Těhotenství je neplánované.Používala jsem tělísko, které mi před rokem a půl vypadlo. Pak jsem měla určité gynekologické komplikace a dle lékaře otěhotnění nehrozilo, tak jsme antikoncepci nepoužívali. Partner má rovněž 2 děti,už dospělé.Naštěstí jsem na těhotenství přišla hned,takže máme čas na rozmyšlenou. Zatím se oba přikláníme spíše k přerušení. Nicméně bych ráda sehnala zkušenosti těch, kteří si stejnou situací prošli. Jak jste se rozhodli? Nelitovali jste svého rozhodnutí, ať už bylo jakékoli? Pokud jste se rozhodli si dítě nechat, jak to zvládáte? Já si nějak nedokážu představit znovu absolvovat ten šílený kolotoč přebalování, nočního krmení, nemocí... A to všechno s dalšími dvěmi hyperaktivními dvojkami za zády. Díky moc.

Míšo

Obrázek uživatele Janact

každý se rozhoduje pro to, aby se měl především on a jeho blízcí co nejlíp.
Toto má vždy prvotní důraz. Nemá cenu se nutit do něčeho, nad čím pochybuješ, jen proto, že ¨by to tak asi mělo být...

já jsem před tímto rozhodnutím stála pře více jak x lety.když mi bylo sotva 20let. rozhodla jsem se pro přerušení a tím pádem pro jednodušší život, hlavní roli hrál fakt, že jsem otěhotněla s chlapem, se kterým bych nechtěla žít trvale a byl to úlet a chyba po rozchodu s někým, koho jsem měla ráda.. chovala jsem se tehdy na truc jako blbec :-(
Asi to bylo zbabělé a sobecké,,. Myslím, že jsem toho nikdy nelitovala. Byla to životní zkušenost, zkouška a musela jsem to asi prožít, abych se zase vrátila do "normálu" :-)

Myslím, že každý ve finále zvolí řešení, které je pro něj to nejlepší a není třeba se za to nikomu zodpovídat...
Držím Tobě i partnerovi pěsti, ať jste spolu nadále šťastni, ať už se rozhodnete pro to, či ono....

Moc všem děkuji za názory. No

Moc všem děkuji za názory. No je to těžké tohle rozhodování.Každopádně oba cítíme, že už na další dítě nemáme-psychicky ani fyzicky. Je to smutné, ale je to realita.

To si musite rozhodnout sami

Obrázek uživatele Lucka V.

To si musite rozhodnout sami dle kondice rodicu a taky s ohledem na zbytek rodiny. V tomto se neda radit a hadam ze malokdo kdo udela tezke rozhodnuti toho lituje. Proste je potreba se rozhodnout a pak to uzavrit. Drzim palce at jste spokojeni at vyberete jakoukoli variantu

Já jsem ještě mladá ženská

Obrázek uživatele katyvypl

Já jsem ještě mladá ženská (32), mám desetiletého syna a skoro 8 letý dvojčata, ale do dalšího dítěte už bych nešla. I když nikdy neříkej nikdy... něco jiného je, kdybych to také zjistila, až by už bylo "zaděláno". :-) Těžko říct, opravdu to chce se zamyslet nad všemi klady a zápory. Nyní už máte doma dvě skoro samostatné jednotky, můžete se věnovat sami sobě a nejste nijak omezováni. Vstávání k miminku, kolotoč nemocí a všeho, co k tomu patří, si osobně už představit nedokážu. Ale naopak tady u nás je spousta maminek, které si pořídili další dítko až ke čtyřicítce i po ní, když už měli děti odrostlé a jsou očividně spokojené a šťastné - hormony udělají svoje, člověk pak jede na endorfinech. :-) Pečlivě to zvažte. A hlavně, pokud se rozhodnete pro přerušení, nesmíte si to vyčítat a říkat si co by, kdyby... Stejně tak si můžete říkat, že miminko mohlo být nemocné, mohlo dojít k samovolnému potratu apod. Prostě do budoucna nevidí nikdo a je potřeba to tak brát a buď do toho či onoho jít na sto procent.
Katka

Můj názor je, že bych do toho

Obrázek uživatele paty

Můj názor je, že bych do toho šla. Brala bych to, že jsme dostali krásný nečekaný dar, kterého se dostane málokomu. Mám několik známých, které byly na potratu a i po mnoha letech toho do jedné litují.
Já porodila svá dvojčata když jsem měla skoro 41 (byla doslova vymodlená) a zvládla jsem je bez jakéhokoliv pomoci krom pracujícího manžela i se svými zdravotními problémy. Na jaře budou mít 10 (já letos 51) a jsou krom občasné virózy úplně zdraví. Anička nosí že školy samé jedničky (je nejlepší ze třídy), Vojtíšek se musí víc učit (špatnou paměť má po tatínkovi), ale jen z češtiny a angličtiny bude mít na výzo dvojku, jinak jedničky. Takže zdravotně ani inteligenčně postiženi nejsou.
Přeji, aby jste se rozhodli správně a nikdy toho nelitovali.
Pavla

Co člověk to názor,

ale já bych do toho taky nešla. Nám je 41 a když se dívám kolem sebe, tak kolem či po 40 začínají lidem zdravotní problémy. Navíc bohužel mám zkušenosti ze svého okolí, že u i dětí starších rodičů je větší riziko zdravotních komplikací.
Tím nechci strašit, jen je podle mě nutné to brát v potaz.
Na druhou stranu, pokud byste dospěli k názoru, že i navzdory rizikům jste odhodlaní dítě mít a chcete ho, tak věřím, že může být krásné mít jedno miminko a k tomu dva velké pomocníky.

-

Nekoukala bych se jen na číslo věku, záleží spíš na kondici a přístupu k životu... Je mi stejně jako Tobě. Sama bych už další nechtěla, protože máme děti tři a už kvůli kariéře a penězům, bych to nyní už nedala. Naše třetí dítě taky nebylo plánované, otěhotněla jsem, když dvojkám byly necelé dva roky, mně bylo 37. O přerušení jsme ani vteřinu neuvažovali. Dvojčata už máte velké, tak byste si mohli užívat benjamínka. A dvojčata budou pomáhat. Je to sice určité omezení, hlavně co se týče aktivit, ale když je vás na jedno dítě tolik, byla by to pohoda.

Rozhodnutí je určitě na vás,

Obrázek uživatele LadaVac

ale v tomto věku už bych do toho nešla.Určitě to jde zvládnout,ale při představě,že v 50 letech budete mít dítko do 1. třídy si myslím,že to je velmi náročné.
My měli s mužem strop na mých 35 letech,taky jsme jednu chvíli dost uvažovali o dalším.Dneska jsem moc ráda,že jsme to zavrhli. Je nám 42,bydlení hotové téměř bez dluhu,děti už jsou samosatné jednotky,které lecos zvládnou bez nás ,takže dost intenzivně plánujeme,kam se podíváme,kam si vyjedeme nebo vyjdeme s přáteli a začínáme si ten život hodně užívat.

To je osud!:-) Nebyla jsem v

Obrázek uživatele KaterinaAd

To je osud!:-)
Nebyla jsem v podobne situaci, jen shodou okolnosti zrovna dneska jsem nakousla doma tema 4.dítě...aniž bych měla nějaké mateřské touhy, jdu příští měsíc na preventivku, tak si chci s manželem ujasnit, jestli o něčem jeste uvažujeme nebo už je to uzavřena kapitola. Věci ke zvážení je spousta - od kondice, zdraví po bydlení a auto.
Držím palce at se rozhodnete tak, abyste si za par let k tomu rozhodnutí gratulovali at je jakékoliv