Skip to main content

Co byste poradili?

Všechny moc zdravím!
Chtěla bych poprosit o radu. Syn 3 roky poslední dobu hodně rád tatínkovi říká, že je ošklivý, ať jde pryč. Nejčastěji se to děje večer, když už je víc unavený a chce se po něm, aby se chystal na koupání, ale někdy ani nemusí být unavený, prostě tak kondičně, aby tatínka popíchnul. Ví, že to manželovi hodně vadí. Dcera toto občas zkouší i na mě, většinou za pořádné hysterické scény, když jí něco nechceme dovolit. Ne, že by se jí po takové scéně vyhovělo. Jsou teď od Nového roku ve školce a je znát, že je syn mnohem divočejší. Vždycky se s ním dalo krásně rozumně domluvit a teď je jak bodnutý divokou včelou.
Máte někdo zkušenost? Jak jste případně řešili?

...

Obrázek uživatele Janact

Neni univerzalni recept... kazde dite je jine, plati na nej neco jineho, je jinak tvrdohlave...
Co jine nezkousi, druhe vyzaduje prakticky neustale...

Nase deti nikdy nerekly,ze nemaji nekoho z nas rady, nejsou ani vztekle, nebo si veci nevydupavaji krikem a vzteklosti... ale nemyslim,ze by to bylo nejakou specialni vychovnou metodou, . Jsou dle meho proste takove v povaze.

Kazdej je proste jinej :-)

:-) Káťo, to je vidět, že

Obrázek uživatele katyvypl

:-) Káťo, to je vidět, že opravdu platí, že naděje umírá poslední. :-) :-)

Asi se budu muset zamyslet

Obrázek uživatele KaterinaAd

Asi se budu muset zamyslet nad tím, jestli náhodou nemám nechápavé dítě:-). Mareček je opravdu šikovnej kluk - čte, počítá, atd. .. jsou mu čtyři. Přesto když přijdeme do školy (pro dvojčata) a jdeme kolem automatu na nápoje, VŽDYCKY začne žadonit, že chce colu, malinovku...a já VŽDYCKY řeknu, že je to oslazená obarvená voda a nabídnu mu k pití něco jiného. VŽDYCKY následuje scéna .... přestože už snad za těch x měsíců mohl pochopit, že mu to kupovat nebudu .... nepochopil:-)))). Ale třeba se jednou opravdu dočkám.

Je to opravdu hodně i o

Je to opravdu hodně i o povaze dítěte. Však to můžeme dobře potvrdit, když se nám narodilo víc dětí zároveň :-)

Taky už jsem si už vyslechla, jak jsem hrozná matka bez srdce, když to dítě nechám řvát místo toho, abych chuděrce malé vyhověla :-( Jenže mně přišlo důležitější než, aby dítě přestalo okamžitě řvát, spíš ho vychovat.
I o víkendu se mi potvrdilo, že dítě pak pochopí, že tudy cesta na maminku nevede a najednou to dokázalo jinak a byly jsme spokojené obě.

Katko vydrž,zlomí se to

Obrázek uživatele LadaVac

já to už taky skoro vzdávala a myslela si,že něktěré stokrát opakované věci si děti nezapamatují,ale najednou to tam skočilo a jde to.Vím,že je to na nervy a náročný,ale zúročí se to.

ad. domluva

Taky si myslím, že možnost domluvy je hodně o typu dítěte. Dcera je vcelku rozumná, je dost citlivá a nemá ráda konflikty, proto s ní byla vždy dobrá domluva. A v podstatě jsem ani nemusela nikdy nasazovat nějaký tvrdší kalibr. Ovšem syn je úplně jiný, je neuvěřitelně tvrdá palice, což se projevuje už od miminka. Aby si prosadil svou, byl schopen klidně dvě hodiny v kuse řvát, přijít o večeři, pohádky, být s námi v konfliktu klidně celý den,dva. Jednou jsem ho ze zoufalství, protože začal být na mě hodně agresivní, strčila pod vlažnou vodu (moje selhání, já vím), ale ani to nepomohlo, po prvotním šoku byl pak brutálně uražený. Prostě jsou povahy, se kterými moc člověk v určitém období nehne. Až v poslední době prostě došel k závěru, že si některým svým jednáním zbytečně komplikuje život, takže se raději ovládne, ale musel si na to přijít sám. Plus samozřejmě pochopit, že ani já, ani manžel neustoupíme. Ale byl to dlouhodobý a bolestný proces. A upřímně se vůbec netěším na pubertu...

Katko, ty máš děti tři, já

Obrázek uživatele Vladkax

Katko, ty máš děti tři, já "jen" dvě. Víc bych nezvládla, o tom jsem přesvědčená....

Vladko, to bylo spis s

Obrázek uživatele KaterinaAd

Vladko, to bylo spis s nadsázkou...jen tím chci říct, ze na moje kluky neplatí prakticky žádný způsob:-)
nesmi jist v herně, jen u jidelniho stolu. Dnes a denně nacházím misky od jídla, kelímky od jogurtu...chytnu za ruku, odvedu ke stolu. Vidím, jak se mezi kuchyni a hernou mihne stín a vyrážím na trestnou výpravu:-). Včera Marek vylil na koberec mrkvovou stavu, to už mi bylo do breku. Každy den pripominam, přesto to každy den zkouší, důslednost taky nefunguje.

no, myslím, že jeden ten náš

Obrázek uživatele Vladkax

no, myslím, že jeden ten náš kousek vydá za pořádnýho rošťáka :-)
Spíš jsem našla tu jednu z mála výhod časové absence tatínka. Je to u nás přesně jak píše NaVeJa, když jsou se jen se mnou, nemám vůbec žádnej problém. Tatínek funguje na principu čím víc dítě řve a je otravný, tím víc mu vychází vstříc, hlavně aby už bylo zticha. O babičce ani nemluvím, ta si naběhla už několikrát. Ale u toho já nejsem, poučeni všichni byli, já se naučila nemontovat do jejich vzájemného vztahu, pokud to nepřesahuje krajní meze.
Spíš mě Katko napadlo, to jak jsi psala, že jsi zkusila všechno "Muzu se na hlavu postavit, vysvětlovat, prosit, zurit, brecet, ignorovat..." podle mě je asi lepší držet neustále jen jeden druh reakce :-)
A aby to nepůsobilo, že mám patent na chování dětí, to fakt ne, hlavu mám už zcela šedivou. Mně v tomto asi nejvíc pomohl život s mým bráchou, který byl děsně vyčůraný děcko, co manipulovalo komplet se všema kolem. A vše mu procházelo. Skoro. Toto chování mi hrozně vadí a poznám ho během mžiku

U nás se taky dává najevo, že

U nás se taky dává najevo, že tudy cesta nevede, ale zatím to nezabralo. Líbí se mi Vlaďky přístup. Většinou mě samotné s dětmi taky funguje, ví, že co řeknu, platí. Ale hlavně dcera se moc ráda nechá od tatínka a od babičky okamžitě rozmazlit. Teď byla pár dní víc s tatínkem a zase začaly scény, které už zmizely. A když je u nás manželova maminka, tak bezproblémové uspávání se úplně zvrhne. Protože je podle nich ještě malinká a droboučká a už je zle. Kupodivu se mnou se pak zase rychle srovná a přestože to rozmazlování krásně využívá, zdá se mi, že je spokojenější se mnou, kde má jasně daná pravidla.

Syn je právě běžně to rozumné dítě, se kterým se většinou dá opravdu dobře domluvit a s dcerou je to o dost náročnější, tak to máme opačně než Katka :-)

Vladko, uz jsem myslím

Obrázek uživatele KaterinaAd

Vladko, uz jsem myslím pochopila - mas holky:-)))))))))))

Věřím, ze ma někdo podobně vzorne i kluky, ale holcicky jsou opravdu tvarnejsi, vidím to na karolince. Kdežto ti dva, staci, ze po sobě hodí ockem a jedou další kolo.

Katko, asi nedokážu konkrétně

Obrázek uživatele Vladkax

Katko, asi nedokážu konkrétně popsat, jak jsem ragovala, ale myslím, že zrovna tohle holky pochopily moc dobře. Párkrát jsme už "hodily řeč" o tom, že kdokoliv z nás může být naštvaný na druhého, to je přirozené, ale musí to mít svou mez. A pokud na někoho nemám náladu, tak mu to řeknu normálně, neurážím ho, a ten někdo to mé momentální rozpoložení musí respektovat (to teda mezi holkama moc nefunguje).
Ne že by to zabralo okamžitě, to ne, ale u nás výborně zabírá to, když se věnuju jen jedné holce a druhá má utrum. Taky je podle mě důležitý tu situaci zpětně, v klidu, mezi čtyřma očima probrat.

To je to samý, jako jsem jednu dobu rostla z toho jejich "mně se nechce, počkej, udělám to za chvíli". No a když byl čas večeře nebo oběda, já schválně seděla v křesle, listovala časopisem a holky kňučely, že mají hlad, tak jsem jim v klidu zopakovala ten slovosled, který nějakou dobu předtím samy použily. Anebo jsem místo oblíbeného dopředu nahlášeného jídla uvařila nějakou méně oblíbenou rychlovku s konstatováním, že se mi taky nechtělo.... Věřte, že to na nějakou dobu zabralo :-)

Souhlas s Katkou ...obdivuju

Souhlas s Katkou ...obdivuju ...u nas to zkousi jeden kluk, na me, na manzela ...vzdycky kdyz to rekne, tak mu myslim dame dost najevo, ze se to nerika, posleme pryc, nechcem s nim mluvit, hrat si ...dokud se neomluvi ..presto to opakuje ..je pravda, ze to je cim dal tim min, tak snad ho to prejde uplne... myslim, ze nejdulezitejsi je se fakt razne ohradit a trvat na omluve a druhy rodic musi samoze " drzet basu " :)

Vladko, lado.... Fascinuje

Obrázek uživatele KaterinaAd

Vladko, lado.... Fascinuje me, jak dáte dětem najevo, ze se vám to nelíbí a oni to neopakuji.

Muzu se na hlavu postavit, vysvětlovat, prosit, zurit, brecet, ignorovat... Řeči a chování, které nesnáším, zopakuji při prvni další příležitosti.

Jako Vladka,

Obrázek uživatele LadaVac

dala jsem dětem razne najevo, že tohle fakt nikoho netěšil a už se to neopakovalo.

u nás jsem to slyšela asi 2x,

Obrázek uživatele Vladkax

u nás jsem to slyšela asi 2x, vždy jsem řekla, že mě to velice mrzí, okamžitě jsem od toho dítěte odešla a nevrátila jsem se, dokud se neomluvilo. Tzn, že se muselo samo oblíknout, samo vlézt do postele, pohádku jsem četla jen druhé holce. A mohlo řvát sebevíc. Ne že bych byla v pohodě, obrečela jsem to, ale podle mě to ty děti budou využívat častěji, když se mu ten dotyčný snaží vetřít do přízně.

To je tou školkou,

řekla bych...syn, když začal chodit do školky, tak to bylo peklo. Zřejmě jak musel najednou vyšlapovat, tak po školce byl nezvladatelný, nepříjemný až zlý. Myslím, že jsem to tu popisovala, jak jsem děti kolikrát půl hodiny honila po šatně, vyhrožovala, prosila, slibovala, motivovala a já nevím co, aby už šly, ale hlavně on byl jako utržený ze řetěžu...
Ať mu manžel dává najevo, že ho to mrzí a taky opakuje, že tyto věci se neříkají, že vlastně jinými slovy říká, že tátu nemá rád a že s Vámi nechce bydlet. I bych se nebála maličko vydírat v tom smyslu, že se (manžel) těšil, že budou to a to dělat společně, ale že když syn se takto chová, tak vlastně už na to manžel nemá chuť, atd.

:-(

Obrázek uživatele Janact

To verim,ze mu to vadi.
Me by to mrzelo taky, i kdyz to tak ty deti urcite nemysli...
Nase deti tedy toto obdobi zati nemely, je jim 7let. Ocekavam ho v puberte :-(

Asi bych rekla, jak radila spider,ze i presto ho ma tatinek rad, zkusit mu s ohledem na jeho vek vysvetlit, ale vlastne ani nevim jak vysvetli 3letemu ze tato slovi tatinka boli...

U vasi dcery to "dovedu" pochopit chce ti svym myslenim.dat najevo,ze si ji nastvala,kdyz nedovolis co ona chce... syn to to asi rika z pretazenosti a proste jen chce prudit... nase deti,kdyz jsou unavene tak jsou taky protivnejsi, uknouranejsi... bude to urcite tim a moc toho asi nesvedes. Proste z toho musi vyrust ...

Hm, ve 3 letech jeste

Obrázek uživatele KaterinaAd

Hm, ve 3 letech jeste dobrý.... Můj prvnacek to na mě vybali vždy, když mu není vyhověno, tzn, min jednou za den - jsi hnusna, nemám te rad!!! A je fuk jestli nedovolím xbox nebo zákazu třetího kostika:-).

Když mu byl rok s půl, skoro mě nenáviděl, taky jsem to tu řešila. V noci mi nedovolil, abych ho pochovala když plakal, nevzal si ode mě mléko, přes den ho chytaly hysterické záchvaty..,,. Jen řval, ze chce tatínka. Do mě mlátil, odstrkoval mě...hrozné období. Kolikrát jsem seděla v noci u jeho postýlky a plakala a on řval po tatínkovi, kterej spal s peřinou na hlavě:-(

-

Je to stadium, které asi postihne každého. Určitě si to neberte osobně a nemyslete, že to děti myslí doopravdy.

Je to vývojová reakce, přiměřená věku.

Obrázek uživatele Spider17

Pokud dítě takto mluví, je dobré mu říct, že i přes to, že vás nemá rád, vy ho rádi máte a je pro vás tím nejmilejším na světě. Ono je to zase přejde. Je zbytečné se kvůli tomu rozčilovat nebo trápit. Pamatuju, když mi toto říkala moje dcera (dnes je jí 25let). Byla jsem zlá a pořád chtěla za tatínkem. Jednou jsem vybuchla, nařídila jí sbalit si věci a odejít. Dodnes pamatuju, jak stála s igelitkami za dveřmi a plakala, že neví, kam jít a že se chce vrátit. Je pravda, že to tenkrát bylo ode mě moc nehezké, ale už nikdy v životě mi nic takového neřekla...