Skip to main content
Obrázek uživatele Hana H.

Ahoj, chtela bych se zeptat na samostatnost vasich deti, cerstvych skolaku. Na zaklade diskuze o mobilech ted o tom vic premyslim. Od kdy nechavate deti se pohybovat samotne ve meste, na vesnici, od kdy sami do skoly? Od kdy sami doma? Nechate je doma samotne i v rodinnem dome? Jak dlouho? Od kolika let? Co dojizdeni do skoly treba do jineho mesta? Nasim klukum bude 8,5, chodi do 2. tridy. Prakticky vsude je vodime nebo vozime. Doma nikdy sami nejsou. Mame spatnou zkusenost, jeden mel tezkej uraz doma asi v 5 letech, kdy jsme vsichni byli doma pritomni a bez okamzityho zasahu by to mozna ani neprezil. Jenze ted se zase bojim, ze je moc hlidame a ze nebudou samostatni, vsichni kolem nas uz jejich vrstevniky aspon castecne nechavaji se pohybovat samotne. Ale mne se uplne dela spatne, kdyz na to jen pomyslim... Co vsechno by se mohlo stat. Budu rada za vase zkusenosti.

čerstvě 5let

Obrázek uživatele Janact

a děti jsou doma max 10minut, kdy jsem třeba před barákem, dát psovi, s košem, na zahrádce nebo tak, ale je to vždy, že jsme v dosahu a v případě nutnosti, okamžite k dispozici.

venku jsou děti samotné také max na zahrádce a já je kontroluju z okna...

Zatím jsem si netroufla ani do toho obchodu, který máme taky sotva 5 min...

já myslím, že cca ještě ten rok - od té první třídy, pomalu začneme :-)

J.

Ahoj hodně zajímavé téma.My

Obrázek uživatele Lida_3974

Ahoj hodně zajímavé téma.My byli doma sami už od první třídy možná i dřív.Brácha je starší o 1,5roku.Sami jsme dojížděli do školy(od 1.třídy),ven před barák to samé ale bydleli jme na klidné vesnici.Klukům bude v květnu 6 let sami doma nezůstavaji dýl jak 5minut(pošták,vynesení koše).Oba jsou poděsové.asi začnu pomaličku skoušt třeba do obchůdku máme ho 5min od domu.Na druhou stranu by se nám to hodilo třeba při nemoci jednalo by se cca o 1hodku.Lída

Tak mé zkušenosti,

starší dceru jsem si troufla nechat doma zhruba od 4 let, bylo to tak na půl hodiny, doběhla jsem si do obchodu...Od 6 let byla klidně i sama večer, já třeba u sousedů, nebála se, měla radost, že si může déle číst nebo prohlížet knihy :-). Holkám jsou 4 a nechala jsem je zatím jen 5 min., kdy jsem doslova doběhla pro auto do garáže a hned jsem byla zpět. Bojim se je nechat samotné, i když by seděly u pohádky, tak najednou je napadne skočit si z gauče, poprat se o hračku...:-)Jak jsou prostě dvě, bojim se, co zase vymyslí. Jedna z dvojčat, už má 2x šitou hlavu,spadla vždy na topení....A pak je nechte samotné... Starší dcera byla na toto v pohodě. Toť mé zkušenosti. Dora

Záleží na situaci a chodu

Obrázek uživatele Nika1

Záleží na situaci a chodu rodiny. S nejstaršíma dětma jsem byla sama a tak když byli nemocný, byli sami doma od osmi a šesti let. Když jsem byla nemocná tak, že jsem se po pár krocích chůze skácela k zemi. Nebyla jsem schopná namazat rohlík, tak dcera ( 8let) chodila nakoupit. Tenhle stav trval měsíc. Do jejich 12ti let jsem se hrozně, ale hrozně bála. Zvládli to na jedničku.
Starší dvojčata zase zvládli na jedničku první tři měsíce, kdy jsem čekala menší dvojčata. Bylo mi hrozně zle a ačkoliv jsem nechtěla, tak jsem pořád usínala. Takže jsem byla doma, ale tak trochu spící. Jediné, co se za tu dobu stalo, že Maty trochu vylil mlíko. M+M bylo dva a třičtvrtě roku.
Mladší dvojčata byla doma sama 2x. Ještě spali, když jsem se staršíma dvojčatama odcházela do školky a bylo to po krušné noci, tak jsem je nechtěla budit. Školku máme 5min. chůze. Když jsem přišla ze školky, tak 1x malá dvojčata seděla v pokojíku a koukala na pohádku a 1x ještě spala. Ale už jsme si povídali, že když spinkají, tak je nechám spinkat a než skončí pohádka, tak jsem doma. Adélka se ale budí ve chvíli kdy vstanu já a hned budí Adámka a hlásí, že jdeme do školky. Jinak sami doma zvládnou zůstat když jdu do obchůdku , který máme přes ulici nebo když jsem na zahradě a dvojčata chtějí zůstat doma.
Starší dvojčata dokážou po dědině dojít už kamkoliv, ale to mám přece jenom strach. Tak sami chodí jen tam, kde můžu zkontrolovat, že došli v pořádku. Máťa na tancování, jdou sami na fotbal a já jdu za nima pomalu s malýma dětma. Než tam dojdeme, jsou starší v tělocvičně,chodí sami z hasičů apod.
Martinka nedávno ukázala, že si dokáže poradit. Uspávala jsem malé děti ( měla jsem doma čyři) a neustále někdo zvonil. Když mi je už 2x probudili, vypnula jsem zvonek. A zapoměla jsem ho zapnout. Tím pádem se nedozvonila Martinka, která šla z tancování. Nezačala zmatkovat a šla na hasičku, našla tam hasiče, které zná z kroužku malých hasičů a ti jí dovedli domů. Mě bylo už divné, kde Máťa je a chtěla jsem vyběhnout nad schody, jestli už jde a přede dveřma stál Martinky instruktor z hasičů i s Máťou, že se nemůžou dozvonit a tak mi chtěli volat. V tu chvíli mi došlo, že je vypnutý zvonek. Od té doby máme s dvojčatama dohodu, že kdyby se cokoliv stalo, tak ať jdou na hasičku, tam vždycky někdo je a hasičku máme 5 min. chůze.

Téměř od narození...

Obrázek uživatele Spider17

Samostatnosti je potřeba učit děti už od narození :-) I když to zní divně, ale pokud je miminko v klidu, nerušíme ho a necháváme ho si užívat vlastní svět. Stejně tak větší děti. Když si pěkně hrají, v žádném případě je nerozptyluji, neúkoluji. Dopolední činnosti si musí vymyslet sami, odpoledne už vymýšlíme něco společně. Večer, když je uložím, nesmí už lézt z postele jíst ani pít... Pokud si ve třech letech dokáží sami nachystat jakékoliv jídlo, cokoliv si podat a sami se zabavit, je vše na dobré cestě. Taky je potřeba je učit, že s cizími lidmi se nemluví, že pokud se ztratí, zůstanou stát na místě a nechají si zavolat policii, které řeknou svoje iniciály. Pokud je někdo bude násilím odvádět, musejí křičet jak nejvíc umí. Ukazuji dětem, co jim může udělat nůž, jak je může popálit oheň... Na to, že jsou doma sami, jsem je zvykala postupně. Napřed jen na deset minut vedle do obchodu s tím, že jsem měla spojený hovor na druhém telefonu a přesně jsem slyšela, co dělají. Postupně jsem intervaly protahovala a nakonec odposlech zrušila úplně. Když jsou sami doma, mají odemčený byt pro případ, že by začalo hořet a museli se dostat ven. Mají k dispozici telefon, ze kterého můžou volat komukoliv (poznají písmena a mám u kontaktů uloženou fotku). Nesmí nikomu otvírat a s nikým mluvit přes dveře! Všechno je o tréninku, který začíná od narození a hlavně o povaze dětí. Je jasný, že hyperaktivního klučinu nenechám doma samotnýho ani v osmi letech. Dětem je čerstvě pět let, doma byli bohužel poslední dobou často sami a jedinou bejkárnu, kterou vyvedli bylo, že si malej ustřihnul loknu vlasů :-D

Hano H

Obrázek uživatele Lucka V.

Já to měla hodně podobně. Taky brzo samostatná a ještě na krku bratra. Ale docela mi to vadilo a když si vzpomenu co jsme s bratrem vymysleli a dělali. Je docela fajn, že jsme živí.

Kluky osamostatňuji postupně. U nás je družina jen do třetí třídy, takže ani jiná možnost není.
Naši kluci 7 a 10 let. Chodí ráno sami, vždy je jeden z nás doma a vychází s nimi nebo po nich.
Starší chodí ze školy sám, má klíče a je doma max dvě hodiny než přijdu z práce. Někdy vyzvedne bráchy jdou sami domů všichni. Sami chodí na oddíl a nakoupit do obchodu co máme na sídlišti.

Myslím, že první stupen základky je tak akorát.

Holky a Tome, dekuju za vase

Obrázek uživatele Hana H.

Holky a Tome, dekuju za vase prispevky, je to pro me poucne cist. Je vsechno hodne individualni, ja chodila sama ven na vesnici na sidlisti od 4 let, od 8 let jsem vodila do skolky a vyzvedavala mladsi 2 letou sestru a samy jsme se rano vypravovaly. To si neumim dneska predstavit, ze bych takto mela jednoho z mych 2cat zaukolovat. Od 10 let jsem dojizdela jako vsechny ostatni deti od nas do vedlejsi vesnice do skoly a 1x tydne s prestupem do vzdalenejsiho mesta do hudebky... Vse sama. Ale je fakt, ze doba byla jina.
Na nas spis tlaci sami kluci, ze uz by chteli jit nekam sami. Sousedu chlapec chodi sam ven ( u nas na vesnici) uz snad od 3-4 let. Nemaji s tim nikdo problem. Nasi kluci posledni rok obcas dostanou povoleni za vratka zahrady s detma z okoli ale musi se hlasit na hvizdnuti a vetsinou je porad z okna sledujeme a poslouchame. Myslijm, ze od 3 tridy povolim ten presun skola - ZUS. Ale zatim jsem klidnejsi, kdyz je prevede Manzel nebo deda.

Zuzko,

Obrázek uživatele LadaVac

rozumíma taky z toho mám strach,to je stejné jako u řízení,mohu být sebeopatrnější a potkám na silnici kaskadéra a je hotovo.

nevím,

na silnici taky sice koukáme jestli něco nejede, ale po lednovém zážitku,kdy jsem na přehledném přechodu na hodně chodci frekventovaném místě sbírala starou paní z podkol auta, mám na chvíli jasno....naštěstí jsem pár minut před tím dala holky do školky, takže to byl hrůzný zážitek "jen" pro mě. Mě spíš znervózňuje to okolí než,že bych nevěřila holkam. Zuzka

Děti samy často překvapí,

Obrázek uživatele LadaVac

nedávno jsem třeba s nimi opět rozbírala,jak cestou z družiny přecházet silnici a mluvila jsem o přechodu kousek od našeho domu a děti mi samy řekly,že používají jiný,který je mnohem přehlednější,má střední ostrůvek.
Dnes s manželem probírali jak se chovat při volání záchranky,hasičů apod. a fakt znají to velmi dobře,jak se chovat a co volat.

tak naši - v květnu jim bude

Obrázek uživatele Ifka123

tak naši - v květnu jim bude 5 let - kluk a holka.
Doma je nechám a skočím o dva bloky dál do obchodu, vracím se za půl hodiny....jdu na vyšetření - hlídá je máma a protože je fofr, máma mě odveze autem a oni počkají doma - dvacet minut, jdu s dcerou do sauny(syn nudle takže nic)) v pohodě čtvrt hodiny je sám
když takhle zůstávají samy zásadně byt(jsme v domku) nezamykám, vrata ano. Do toho obchodu je pouštím plánovaně, i s jejich peněženkou, zpočátku jsem nenápadně utíkala na hlídačku za nimi, ale v pohodě vždy. U silnice od dvou let ví, že se stojí a kouká "tam a tam". Přechod a silnici respektují od 18m, od doby co se usadily na odrážedla.
taktéž jsem je odmala vedla k tomu, že se s cizími lidmi nebaví, nevezmou si sladkosti, co mají dělat, když vedle nich zastaví auto a chce je někdo nalákat do auta, přesvědčuje je, že jsou moji známí a ten kdosi je má odvést domů.... takže kopat, křičet, zdrhat k dospělým a vše vysvětlit.
Učím na ZŠ - nedávno jsme měli projekt policie, mne se týkal první stupeň a málem jsem upadla ze židle, jak jsou děti nepřipravené, důvěřivé a snadno zranitelné, fuuuuuuuuj, ani nechci domýšlet
např. tři cesty ze školy domů - první podél rušné silnice, druhá tmavým parkem, ale nejkratší a třetí městem..... většina dala park, třetina podél silnice a další, co by kupovaly ve městě, že ??????????tam kde je moc lidí....
před měsícem šla školková třída na procházku, potkala staršího pána, který nabídl jablíčko holčičce, která šla se synem, prý pro vitamíny. Holčička, že ano, že děkuje, ale než si stihla kousnout, syn ji ho vytrhnul a mazal za učitelkou, že to byl cizí pán a to se nesmí ...........

Vladi,

Obrázek uživatele LadaVac

tak to mě těší,že je fakt tak trénujeme.Doufám,že to za chvíli zúročíme.

učitelka ze školky mi nedávno

Obrázek uživatele Vladkax

učitelka ze školky mi nedávno říkala, že čím později budou děcka chodit samy po venku ,tím hůř. Pokud se odmalička nenaučí odpovídat samy za sebe, nevžijí si automatické rozhlížení u silnice apod, tak pak si to budou vštěpovat obtížně. Její syn má prý takového spolužáka ve 4. třídě...
ještě nevím, jak s touto informací naložím, holky všude vozíme....

Já je taky nemám odvahu

Obrázek uživatele Lenka.x

Já je taky nemám odvahu nechat samotné. Jen starší (v 1. třídě)párkrát max.20 minut, když byla nemocná a musela jsem nakoupit, ale měla taky zákaz cokoliv dělat,max. na záchod, jinak koukat na pohádku. Ze školy bych ji samotnou nenechala ani náhodou, nejen kvůli autům, ale mám strach třeba i z volně pobíhajících psů, jak psal Tom. Ona by klidně sama i šla, ale já to vidím nejdřív tak na 3.,spíš 4. třídu. Zatím ji neposílám ani nakoupit, i když je to jen přes jednu silnici. Možná zbytečně plaším, ale nerada bych si pak něco vyčítala, kolikrát stačí hloupá náhoda. Nemyslím si, že by díky tomu byla strašně nesamostatná, jen si myslím, že ještě má čas a já jsem taky klidnější.

Taky

patřím mezi ty uzkostlivejsi... po ulici holky chodit samotný nenechavam ani náhodou, jsme sice spíš jako vesnice,ale u nás v ulici nejsou chodníky,pak je tu "hlavní"silnice celé dediny a cca 500m svitavska silnice....někteří řidiči tu jezdí dost jako pra... i když je tu obytna zóna. Na zahradě holky bývají samy a jen je sem tam zkontroluju z okna a doma bývají samy jen na pár minut než odhrnu sníh před barákem nebo vypustim psa za zahradu,když není manžel doma a holky nemůžou ven. Nevím,ale přijde mi,že v tomto ohledu jim nic neuteče spíš to sem tam "otravuje" mě... Zuzka

tak teď jsem si přečetl

Obrázek uživatele Tomáš D

tak teď jsem si přečetl příspěvky a koukám, že jsme zhruba průměr :-)
Ještě dodám, že do školy to mají holky skoro dva kilometry, přesně na půl cesty je babička. Ráno je v 6:20 odvážíme k babičce, ta je v 7:20 odvádí do školy. Zhruba jednou za týden se můžu utrhnout a zavézt je ke škole autem. Družinu navštěvují jen odpoledne, ranní družinu zamítla Jitka s tím, že by se pak rozjívené nechtěly učit. Ze školy (z družiny) je pak vyzvedávám já a sem tam babička.

Jinak vesnice je na tohle nepochybně lepší. My jsme sice z malého města, ale cestou do školy by přecházely silnici, sice vedlejší, ale poměrně frekventovanou a nepřehlednou, kde navíc řidiči jezdí jako prasata. A taky železniční trať.

Tom

Ahojky,nečetl jsem

Obrázek uživatele Tomáš D

Ahojky,
nečetl jsem příspěvky, ale určitě si je přečtu. Prozatím jen napíšu, že doma je necháme samotné max. 20 minut, když potřebuju skočit do města... je to v bytě, žádné schody a ještě je zaměstnám pohádkou, aby nedělaly blbosti. Je jim 7 a kousek.
Po ulici je samotné nenecháváme vůbec, max. před panelákem na hřišti deset, patnáct minut, vždy tam někdo je a vidíme na ně z kuchyně.
Do školy je samotné chodit nenecháváme, ale nejsme "in", protože určitě tak polovina prvňáčků už chodí sama. Chtěli jsme je už na jaře pustit, ale poslední dobou se po okraji města poflakují dva pitbulové, které jejich panička nezvládá, je věčně v lihu a na drogách, věčně je otevřená branka... minulou sobotu jsme dokonce volali Policii, když si ti dva pitbulové vyhlídli oběť (jiný toulavý pes) a před našimi zraky ho roztrhali na cimpr campr. Holky to viděly taky (teda aspoň slyšely ten jekot) a teď se bojí i jen vystoupit z auta a přeběhnout úzkou silničku k babičce za branku...
Tom

Ahoj,máme rodinný dům na

Ahoj,

máme rodinný dům na konci malého města. Na chvíli sami doma přes den zůstávali kluci docela brzo (cca od nástupu do školky), protože jsem i při jejich nemoci potřebovala občas vyvenčit psa. Na papíru na zdi měli od začátku manuál, jak z pevné volat na můj mobil. Teď jsou také ve 2. třídě. Když je jeden nemocný a já jsem doma, musím druhého odvézt autem do školy, po obědě pro něho zase zajet. Ten doma si na tu dobu může pustit pohádku, nebo půjčit tablet. Víc neklidná jsem, když jdu třeba venčit, nebo musím nakoupit a zůstávají doma oba. Naštěstí u nás není běžné sledování televize, takže když jim ji pustím, vím, že je to pro ně "svátek" a budou u ní sedět. Dobrý pocit nemám když chodím venčit v noci, to fakt valím a psice musí kálet téměř na povel.

Na hřiště, které máme nedaleko, začali sami chodit v cca 5 letech. Ale to jsem byla na zahradě a třeba jednou za 20 minut jsem tam šla nakouknout. Teď už nosí hodinky, takže se domluvíme na času, kdy se mají přijít ukázat. Do školy i ze školy je vozím, do ZUŠ, která je ve vedlejší budově, přecházejí sami.

Myslím, že hodně záleží na městě/místě, kde rodina bydlí, a určitě i na povaze dětí. Když pošlu do obchodu jednoho, s naprostým klidem čekám až se vrátí, kdybych poslala druhého, můžu ho čekat za 2 dny taxíkem z vedlejšího města.
Pro mě bylo dost zásadní naučit je, co dělat, kdyby se něco stalo se mnou - manžel bývá často v zahraničí a jsme tu naplaveniny bez širší rodiny. Takže dokázat zaběhnout zvonit k sousedom, telefonovat na tísňové linky, zavolat babičce atd. Tím se cítím trochu pojištěná i pro případ, kdy jsou spolu doma a jednomu by se něco přihodilo.

Navenek vedu k samostatnosti, ale uvnitř jsem hrozná kvočna :-) Kryštof se dostal do užšího výběru zdravotní pojišťovny pro ozdravný pobyt u moře. Přišla nám nabídka do Řecka letecky na 14 dní za pár korun. A my ho tam nepustíme (manžel je ještě větší kvočna, než já).

Po vašich zkušenostech tvůj strach naprosto chápu.

Ivona

Moje děti chodí samotné k

Moje děti chodí samotné k babičce (cca 7 minut pěšky od nás). Většinou jdou spolu, někdy každý sám. Jsou osmiletí druháci.
Doma je můžu nechat, ale třeba dvě hodiny jsem ještě nezkusila. Jsou ale tak zodpovědní, že se třeba sami nají a pak si jdou dělat domácí úkol.
Děti se cítí důležité, když mají takovou zodpovědnost :-). Potřebuji je naučit, aby samy chodily po družině na sportovní kroužek (musí přejít z budovy do budovy).

sami doma od 7 let

delame to stejne jako u Vladky. Deti maji po dobu co jsem nakoupit nebo neco zaridit, pustenou pohadku a nesmi jist ani pit. Ted je jim 8 let a doma je nechavam uz i dele. Nekdy 1,5 hod. vzdy je vse v poradku, muzu se na ne spolehnout. Naucila jsem je volat z pevne linky me na mobil kdyby neco.....

Petra

Já osobní zkušenost nemám,

Já osobní zkušenost nemám, ale známí, bydlící v menším městě, svoje děti nechávali samy doma tak cca od 3. třídy, ale jenom na kratší časový úsek - např. na dobu než odvedli jedno z dětí do kroužku,tj. třeba 3/4 hodiny. Báli se úrazů a toho, že děti ještě nemají moc odhad co je nebezpečné a co ne a vymýšlí blbosti. Jejich děti chodí samy do školy a na kroužky tak cca od 4. třídy. Známí je nechtěli nechat chodit samotné, protože se báli různých deviantů/násilníků. Přece jenom 9 - 10 leté dítě má větší šanci se ubránit než třeba 6-leté. Jejich děti jsou šikovné, žádní mamináči, nesamostatnost se u nich neprojevuje. Já to hodlám dělat podobně. Myslím si, že je lepší dítě delší dobu doprovázet a nenechávat dlouho samotné doma než pak třeba řešit znásilnění nebo dokonce smrt.

Ahoj, můj 6-ti letý syn chodí

Obrázek uživatele katyvypl

Ahoj, můj 6-ti letý syn chodí sám do školy i z družiny (bydlíme na vesnici a k hlavní silnici se během cesty nedostane), chodí sám i pro malé nákupy do zdejší prodejny (cca 500 m) a doma ho nechávám zcela samotného jen na nezbytně nutnou dobu (okolo dvaceti minut). O mobilu uvažujeme, hlavně abychom ho zkontrolovali, když jde sám ven za kamarády, v létě bývá sám venku i 3 hodiny, ví, kam může a nesmí... Katka

Kluci občas sami doma jsou

Obrázek uživatele Veronika_473

Kluci občas sami doma jsou (bude jim na jaře 7), max. tak 1,5 hodiny. Ale s ohledem na jejich temperament to má zatím jediné řešení. A sice, že jim pustíme nějaký dlouhý film a oni musí sedět na gauči a koukat. Lézt na palandy a jiné rizikové činnosti mají zakázané, nemají s tím problém. Někdy to jinak nejde, třeba když jsme jeli před Vánocema koupit nová kola. Nebo když marodí a já musím nakoupit.
Do školy teprve půjdou, vodit je budu já, mám to při cestě do práce. Samostatný pohyb po městě to asi hned tak nebude...

Ahoj,

Obrázek uživatele LadaVac

postupně je trénujeme od 5 let.Měli jsme kousek za domem obchod,takže jsem chodila občas nakoupit sama,byla jsem do 20 minut zpátky.Od první třídy jsou doma děti každé pondělí asi taky 20 minut,kdy já nejsem ještě doma z práce a manžel odjíždí na trénink.Nyní jsou ve druhé třídě,děti už chodí skoro denně domů ze družiny.Dohodnu se každé ráno s vychovatelkami,kdy je vyšlou a děti mi přijdou naproti k autobudu / cca 1 km přes město,přecházejí silnici/.Nákup sami zvládají od 1. třídy ,taky vždy silnici,vyšlu je samotné o víkendu pro drobnosti.Separovaný odpad do vedlejší ulice nosí od 5 let vždy sami.
Nyní byli pár dní nemocní ,tak jsem zavedli mobil a byli doma i 2 hodiny sami,bez problémů.Předpokládám,že od 3. třídy začnou chodit úplně sami.I pro ně to bude pohodlnější,se mnou musí vstávat v 5,30 a jdeme do družiny,do školy jim to bude stačit vyjít v 7,15,budit je budu mobilem.
Hani,já myslím,že přemýšlet nad tím,co vše se může stát,to bych je nepustila nikdy nikam.To na ně mohu koukat a něco se může šupnout.Pokud jim vše vysvětlím,je vidět,že jsou rádi,že mají důvěru,že už jsou velcí a šikovní.Už trénujeme,že si i sami zatopí v krbu.Zatím pod naším dohledem,ale taky chci ,aby to uměli.Rozhodně samostatnost v nich chci podporovat co nejvíc.
Já vím,že za nás byla jiná doba ,ale já dojížděla sama se sestrou do vedlejší vesnice od 1. třídy a samy jsme topily k kotli,ke kterému jsme si museli přistavět stoličku,protože jsme na něj ani nedosáhly:)

v 5-ti letech byla párkrát

Obrázek uživatele Vladkax

v 5-ti letech byla párkrát každá sama doma cca 20 min, kdy jsem druhou vezla do školky. holka nesměla pít, jíst. Měla puštěnou pohádku. Machr na toto je myslím Nika, její děti chodí samy nakupovat....