Skip to main content

30 týden těhotenství - jak jste se cítily?

Posted in

Ahoj,
dnes jsem přesně 30+1 a musím říct, že už se vůbec necítím dobře. Ale říkám si, že je to asi normální. :-)
Ještě před dvěma týdny bylo všechno v pohodě. Pak mi - v těch vedrech - začaly příšerně otíkat nohy. Jsou to dost velké a bolestivé otoky.
Děti před deseti dny začaly s horečkama a zvracením, takže jsem týden strávila v nepřetržitém měření teplot, podáváním léků, držení hlavičky u zvracení, převlíkání postelí a praní. Přes den jsem se vůbec nezastavila. Jak se cítím já, bylo na posledním místě. V noci, když náhodou děti spaly, jsem nemohla spát já. Byla velká vedra a moje bříško mě už hodně tlačí. Navíc mě bolely hodně nohy.
V důsledku nemoci dětí - nakonec se z toho vyklubala hnisavá angína - mi teď tvrdne břicho v jednom kuse. S manželem jsme si všimli, že mi bříško viditelně kleslo. Často mě bolí pánev - jakoby ty tvrdé porodní cesty. Někdy mě bolí, jako bych měla zánět močového měchýře. Pálí mě jizva z prvního císaře.
Snažím se co nejvíc ležet, protože pak je to lepší. Ale jakmile vstanu, že jdu třeba jen na záchod nebo se napít, hned mám břicho tvrdé.
Bojím se, jak dlouho ještě vydržím. S prvníma dvojčatama jsem ležela od 28 tt v nemocnici a musela jsem opravdu ležet, takže tyhle pocity neznám.
V pátek jdu na kontrolu. Bojím se, že si mě nechají v nemocnici. To bych ale hrozně nerada. :-( Manžel s 6tiletými dvojčaty odjíždí v neděli na týden na tábor a mě zůstává doma tříletý syn. Co s ním? Babička s dědou budou chodit každý den v poledne z práce, aby se o něj postarali a já mohla ležet. Ale stejně. Stačí mi dvě hodiny na nohách a jsem zralá na porod. :-(

Jak jste to cítili v tomto týdnu těhotenství vy? Prosím, napište mi, že je to normální a všechno bude v pořádku. :-) Že jsem přecitlivělá.
Pamatuju se, že se synem jsem ještě ve 40 tt odhazovala sníh před barákem. Teď nezvládnu ani uklidit - ohnout se pro hračku,která se povaluje na zemi,...

Ach jo, zase mi je hodně líto, že o dvojčecím těhu toho nikde moc není napsáno. :-(

Omlouvám se za tak dlouhý text, ale nějak mě nikdo nechápe. Nějak se cítím osamocená a fakt se bojím, že lehnu v nemocnici.

A narodili se někomu děti v tomto týdnu? Mají šanci na plnohodnotný život? Už fakt nevím, čeho se víc bát a jak to všechno vyřešit.

Díky za pochopení
Jana

Jani,

Obrázek uživatele LadaVac

nenervuj se,vše bude dobré.Je jasné,že když máš kolotoč doma,budeš unavenějí a taky je ti o 6 let víc než s prvními dvojčátky.No vše je znát,ale věřím,že to dobře dopadne.

Ahoj, přeji hodně sil,

Obrázek uživatele Vladkax

Ahoj, přeji hodně sil, nedokážu si ten šrumec s malými dětmi vůůůbec představit, máš můj velký obdiv!
Co se týká výkonnosti, byla jsem na tom asi podobně, občas lépe, ale neměla jsem doma žádné děti.... jinak sousedka rodila ve 24tt, dítko mělo 650g, nyní má skoro 4 roky a krom brýlí nemá žádnou "vadu". Takže tímto se nestresuj, mně tehdy říkal dr, že mezník je 30tt, každý další den je výrazný bonus.... drž se!!!

Ahoj holky

pročítám si tady vaše příspěvky, jsem teď na začátku 26 tt s jednovaječnýma klukama a zatím se cítím celkem dobře, jen schody a rychlá chůze už mě unavuje. Navečer pak cítím rozdíl oproti monotěhu, jak břicho ztěžkne. Ale jak tak koukám, tak každý týden navíc už bude poznat. Kolegyně v práci čeká jedno mimčo termín má o 2,5 měsíce dřív než já, ale pupek máme stejný.
Teď, co se ochladilo a znovu jsem poprvé po létě obula tenisky, tak navíc zjišťuju, že mi trochu otekly nohy. Termín dle UTZ mi vychází na prosinec a tak si trochu dělám hlavu, co si časem obuju.

Jani, držím palce ať vydržíš co nejdýl
Niko, ráda si vždycky přečtu tvoje postřehy

Holky, moc děkuji za vaše

Holky, moc děkuji za vaše komentáře. Ani nevíte, jak mě to postavilo na nohy! Jsem tak ráda, že v tom nejsem sama.
Včera jsem byla na kontrole, tak je všechno v pořádku. Jsem 30+3 a holky mají 1600g a 1530g. Paní doktorka je nadšená, že jsou velké, jako by tam byly sami a né dvě.
Čípek drží.
Sama doktorka říkala, že teď už je potřeba jen vydržet. Odpočívat a vydržet. Nic jiného nejde.
Budu už chodit po dvou týdnech na kontroly, tak počítám, že ještě tak 3 a bude konec. :-)
Tak ještě jednou děkuji.
Jana

Jani, cítila jsem se

Obrázek uživatele Nika1

Jani, cítila jsem se příšerně. Vytáhla jsem kalendář a 27.srpna jsem byla 30+1tt. Břicho bylo velké, nemohla jsem sedět, ležet o chození vůbec nemluvím. Chodila jsem jak kačena. Pořád mi tvrdlo břicho a bolelo mě v podbřišku. Nakonec jsem na pár dní skončila v nemocnici na kapačkách. Bříško se mi zklidnilo tak, že jsem nakonec měla vyvolávaný porod ve 36+6tt. Starší dvojčátka ( 3 roky a 3měsíce) už se nudili. Chtěli běhat, jezdit na výlety. Já byla ráda, že jsem se vybatolila na zahradu. Měla jsem v kalendáři napsáno každý den v kolikátém jsem týdnu a dnu. Starší dvojčata se narodila 34+0tt a tak jsem vůbec nepočítala, že malá dvojčata bych donosila déle.A tak i v kalendáři jsem končila datumem kdy jsem byla 34+0tt. Každý den jsem si odškrtla a bylo to naše malé vítězství. když jsem pak odškrtla i 34+0 a nic, tak jsem si říkala, že určitě začnu rodit každou hodinu. Po týdnu jsem malá dvojčátka prosila ať už jdou ven. Už jsem opravdu nemohla. Nakonec se narodili až 13. řína.
Vydrž, sice pomalinku, ale už se blíží konec.Miminka by to už měla velkou šanci zvládnout bez následků, ale ještě alespoň dva týdny vydrž. Jestli si to dobře pamatuji, tak do 32tt jsou děti silně nedonošené, 32+1tt - 36tt jsou nedonošené a 36+1tt do 38tt jsou nezralé. Moc držim palce. Jsi úžasná.
Jani, když čtu tvé příspěvky a odepisuji, jak já bych byla zase těhotná :D

bylo

mi uplne priserne, nemohla jsem ani stat ani sedet ani lezet, v noci jsem cekala az bude rano a rano vyhlizela vecer. ted vypravim o tehotenstvi s dvojcaty, prvni trimestr mi bylo strasne spatne, druhy trimestr hodne spatne a treti priserne spatne. dvojcata se narodila 32+6 jsou uplne v poradku na jip byla deset dni po narozeni. takze ano je to normalni a ty tri tydny jeste urcite vyjdou

Ahoj. ve 30.tt to jsem si

Ahoj. ve 30.tt to jsem si akorát šla lehnout do nemocnice. dostala jsem angínu s horečkama(kterou jsem pak měla následujících 6 týdnů), břicho děsně velké nemohla jsem spát- záda bolely, dýchat jsem nemohla- děti byly snad až v krku, pořádně ležet ani na boku ani na zádech, Eliška mě seděla na močáku.... no hrůza. každý den jsem chtěla podepisovat revers a prosila ať mi ty děti už vyndaj z břicha (no magor, zralej na blázinec). nakonec jsem vydržela do 36 tt a byla jsem šťastná když byly venku. takže vydrž. myslím, že i kdyby se narodily teď mohly by to zvládnout bez problémů (znám holčičku co se narodila ve 25tt a do 3 let všechno dohnala a je zdravá, jen malinká, jo a já sama jsem se před 28 lety narodlila v 31tt a jsem normální akorát nosím brýle, a to bya mnohem horší péče, tak se neboj:-)

-

Mně si nechali při dvojčatovém těhotenství v nemocnici ve 23.t., kvůli zkracování čípku. Hodně mi už tenkrát tvrdlo břicho, pravda pár dní po hospitalizaci strašně často (určitě díky stresu, jak to dopadne). Ale tvrdlo mi až do konce těhotenství. Porodila jsem 32+1 a děti jsou naprosto zdravé. Se mnou ležela na pokoji maminka, sice mono těhotenství, ale porodila v 27.t. Chlapeček měl necelých 800 g a dnes je to pořez :) Moje děti jsou o hlavu menší :)

jani

Obrázek uživatele Janact

cítila jsem se hooodně podobně (a to neříkám pro uklidnění) - sotva jsem lezla, dýchala, o ohýbání nebo nějakých aktivitách ani nemluvě... stačilo mi opravdu jen chvilku stát, pak mi vadilo i sezení a břicho bylo jako kámen....

měla jsem výhodu, že žádné děti jsem neměla, takže jsem opravdu 90% dne proležela. mít doma k tomu 3děti si neumím VUBEC představit...

děti se narodily ve 34tt a byly bez komplikací...

určitě se ti ozve spousta maminek, které děti porodily i před 30týdnem a děti jsou naprosto fit. a ty ještě nerodíš, tak se ničeho neboj.... vše bude dobré, a i těch pár dní/týdnů v nemocnici by si vydržela... už si kousek před finálem :-)

držím pěsti a často na tebe myslím :-)