Skip to main content

Tak uz nevime co s tim, treba tady nekdo poradi.
Nase holcicka ( 7 let) mela uz od mala problemy s usinanim ve svoji postylce. Porad vyzadovala spat u nas, tak jsem ji to do asi 4 let dovolovala a pak sem ji pomalu naucila na jeji postylku. Docela to fungovalo, prisla k nam tak jednou za tyden.
Ted ale poslednich par mesicu je to skoro katastrofa, chodi k nam kazdou noc, vecer usne ve svoji posteli a kolem pulnoci ji mame u nas. Nepomuze vubec nic, kazdy vecer to resime, nez usne tak se zajima, jestli muze prijit kdyz se ji bude zdat neco zleho. Samozrejme ji uklidnim a reknu, kdyz to nepujde vydrzet, tak prijd, ale byla abych rada, kdyby jsi to zvladla atd.....Proste ji motivujeme a moc netlacime, ale takhle to dal nejde, tak co s tim? Kdyz neuspeje u nas, tak se zepta brasky jestli muze k nemu. Ten ji to dovoli a za pul hodiny prijde k nam ze takhle nemuze spat.

Diky
Petra

snad každé dítě se bojí

Obrázek uživatele Spider17

pamatuju si, že jsem se jako malá bála strašně. Měli jsme jednu ložnici, kde jsme všichni spali a já prosila maminku, aby mi nechávala rožnutou malinkou lampičku a pootevřený dveře... Teď jsem velká, na spaní musím mít ticho a tmu a děti světlo zatím nevyžadují. Moje malá se občas v noci budí a pláče, ale utiším ji a spí dál. Máme garsonku, takže spíme v jednom pokoji, ale každé ráno, jakmile se děti vzbudí, vlezou si za náma do postele a jdou se pomazlit :-) Vždycky čekají, až bude venku světlo, aby nás náhodou nevzbudili dřív :-) Zkus malé nachat rožnuté světýlko....

Ahoj...

Obrázek uživatele Markéta1

moje holky (3 roky) taky chodí na střídačku k nám do postele.Nepřijde mi,že se něčeho bojí,ale už jsou takhle naučený.Jen je u nás nenechávám do rána.Vždy počkám až zaberou a pak je přenesu zpátky do jejich postelí.Markéta

Taky tak

ahoj Petro a holky, nasi (3roky)jsou u nas v posteli v podstate kazdou noc, bud jeden, nebo druhy, nebo i oba. Neresime to, spis si to uzivame :-). Je pravda, ze Tvoje deti jsou starsi,ale delala bych to stejne jako Ty a nehrotila to.. Jeste se vam po tom bude jednou styskat :-)).
Hanka

Lucie, ani já ne. A bála jsem

Obrázek uživatele KaterinaAd

Lucie, ani já ne. A bála jsem se strašně. Vždycky jsem se strašně dlouho odhodlávala, pak jsem došla do kuchyně, tam jsem si to rozmyslela a vrátila se zpátky. Moc hezké vzpomínky na to nemám. Kdybych vzbudila otce, tak mě seřve:-(

Ahoj, taky to máme doma, hned

Obrázek uživatele LucieR

Ahoj, taky to máme doma, hned 2x a protože já se taky bála, tak děti nechám dospat (často většinu noci) u nás v posteli. Já u našich v posteli spát nemohla :(

Taky mám chlapečka každou noc

Obrázek uživatele KaterinaAd

Taky mám chlapečka každou noc v posteli...teda oba:-). Dřív chodila karolínka, jak přestala, začal Vítek.
Každý večer sonduje, jestli když se mu bude něco ošklivého spát, jestli může přijít, takže taky dovolím...no a jak se v noci vzbudí, už je tam. Ale narozdíl od Káji o něm ani nevím, připlíží se se svým plyšovým mazlíkem, stulí se na kraji postele a spí ...

znám od sebe i od dětí :-)

Obrázek uživatele Janact

Petro,

já jako malá jsem se také hrozně bála - naši to vyřešili tím, co nebudeš chtít slyšet :-) spala jsem s nima v ložnici, přímo s mamkou v manželské posteli, táta s náma vložnici na gauči :-) pak jsem se postupně přestěhovala na ten gauč a cca v 10ti letech šla do svého pokojíku, bála jsem se opravdu hrozně moc a jsem ráda, že mi to umožnili .... Protože ten strach byl strašně moc nepříjemný a nevymýšlela jsem si jej. Pak jsem z toho vyrostla, začačala jsem se stydět, že spím s rodičema a zvládla jsem to :-)

Naše děti (4r.) usínají ve svých postýlkách, ale holčička také každou noc přijde k nám. Bojí se. Necháváme jí tam, protože vím, jak strach je ošklivý... Vždycky se k nám přitulí a v klidu spinká :-) Ale nám to nijak moc nevadí - jednou z toho vyroste a ještě nám tam bude chybět :-)

chlapeček spinká u sebe celou noc.... Zlé sny se mu také občas zdají, ale většinou to způsobí nějaký zážitek ze dne (jednou to byli brouci, kterých se štítil, pak zase pes, kterej na nás vyběhl...atd,atd). ale to chce, abych přišla k němu chvilku ho hladím, lehnu si do té prázdné postele, kde má spát ségra, která je v mé posteli u tatínka a spíme až do rána v klidu :-)))

Vím, že je to řešení, které tady moc nikdo netoleruje, takže neporadím, jen uklidním, že to znám :-) a jak to řešíme my (nebo řešili moji rodiče :-)

J.

Ahoj Petro, děti mám malé,

Ahoj Petro,
děti mám malé, ale holčičce bych to věřila. Sama jsem měla hrozné sny jako malá a pamatuji si to dodnes. Bylo to spíše něco z minula. Naše holčička se také budí, že má zlé sny a pláče, protože se bojí usnout. Z vlastní zkušenosti vím, že to tak opravdu je a sen se při usnutí vrací. My si před spaním přejeme hezké sny, o sluníčku, o vílách, o andílcích. Přeji hezké sny.