Vložil/a KovAli, 5. Prosinec 2012 - 12:31
Posted in
Ahoj holky.
Zdravím samozřejmě i Toma...
Moje dcera (téměř 10let) nabírá na obrátkách. Neustále na sebe upozorňuje, lituje se, všechno je hustý, blbý, špatně, nikdo jí nemá samozřejmě rád, všichni mají to lepší, nikdo se s ní nekamarádí... jakmile přijde domů, začne mi masírovat mozek, který mám po "klidném" dopoledni s dvojačaty občas rozšvihaný na padrť. Neustává, dokud po ní něco nezačnu chtít, to se pak raději rychlostí blesku přemístí k sobě do pokoje, je tichá jako myška a něco strašně důležitého dělá. Její odpověď na jakoukoliv naší otázku, zda už má to a to hotovo, odpovídá "téměř" - tzn., ani na to nehrábla. Manžel na tuto její odpověď reaguje výhružným pohledem, já už snad ani nereaguji na nic a nikoho.
Dále naše slečna začala mluvit jako kanál, ty výrazy sem psát nebudu, ale co je horší, vytáčí mě tak, že už i já jsem se dvakrát přistihla, jak nekontrolovaně řvu něco o svini, té sladké samičce od pana prasátka a o jejích výkalech...
Prostě máme veselo a já se snažím zachovat klid a láskyplný přístup. Často se teď při vzpomínce na paní bývalou ministryni Džamilu S., která propagovala výchovu bez fyzických trestů, vnitřně užírám a říkám si, jak to ta ženská sakra dělala, že na své děti nevztáhla ruku, nemluvě o ruce s páskem.
K tomu tady máme předvánoční čas, takže dcerka má spoustu vystoupení se sborem a někdo jí toho taxikáře holt dělat musí. Že nás všude doprovází i dvojačata a manžel je v práci tady snad ani nemusím zmiňovat. Cukroví, výzdoba, uklizený domov - to si prohlížím v časopisech. U nás doma nic takového nevládne. Snad jen to, že se máme rádi. Občas.
A jako nejlepší jsou dvojčátka a jejich nemoci. Zdravím Renču, jsme na tom dost podobně, jen jsme ještě naštěstí neměli antibiotika a ucho tak tak nepíchli. Když jsme se konečně z toho všeho vyhrabali (všichni, protože nemocná jsem s nimi samozřejmě i já, asi z vyčerpání na mě skáče všechno co mají dvojky - tedy jen zadek jsem ještě neměla opruzený, ale co není, může být :-), v pátek opět pohotovost (od září po páté?), Pepíčkovi zmodral pindíček a balanitida a hezky vyčistit a celý víkend máček jeho mužství v řepíku. Ufff. Šarády, honění 14ti měsíčních dvojek v čekárnách (samozřejmě sama, čekání vždy min. kolem hodiny a kyselé ksichty lékařů nebudu zmiňovat. Taktéž veselé, ale pro ostatní, ne pro mě, já zpocená a super kondička.
A dnes má Pepíček horečku a oba už zase hezky rýmičku. Že já jsem taková trubka a ještě hlídám přes víkend jedno dítě a maminka mi ho sem dá samozřejmě "lehce" nachlazené...
A máme domácí mazlíčky. Tři kočky a dvě akvária. Jedné kočce odcházeí ledviny, takže pod stromeček jsme si dali veterinu za 5.000,-. K tomu se najednou jako z nebe v jednom akváriu objevil vymačkaný krém, nikdo nic neví. To si zase vezmu nějaké cizí dítě k nám na víkend! Takže páteční večer v duchu sprostých nadávek (pro sebe), šikanování dětí (dle dcery, protože musela s kámoškou pomáhat a jít spát už ve 22hod!!) a komplet vyčištění akvária.
Tak teď si v duchu opět sprostě nadávám, jsem hotová, na manžela nepříjemná, v noci nespím, protože dvojky kvílí, že mají ucpaný nos a teplotu, do toho mě za měsích začíná zkouškové období a já ještě na nic nehrábla (kdy, že ano), do toho se jedna kočka pozvracela Fandovi v postýlce a druhá do kluků misky s piškotama.
Takže kdo to uklidí, všechno pofouká a pak se může jít odstřelit? Maminka.
Já, já, já, jenom já.
A k tomu se ještě dozvím od babičky, že se dceři dostatečně nevěnuji a manžel v afektu vypustí z úst, že jsem sobecká a líná. Tak tady to máte, přátelé. Taková jsem já.
Jediné štěstí, že přes to všechno mě a manžela neopouští humor a většinu času je doma klid a pomáháme si. Holt některé chvilky jsou vypjaté a to pak i já řeknu i pár věcí, které mě pak hned mrzí.
Je tu někdo, kdo to dočetl až sem a sdělí mi, jaká jsem chudinka?
:-))
Přeji hezký den a doufám, že jste nad mým příspěvkem neusnuli, nebo se nerozplakali. Snad jedině štěstím bych Vám přála, že se máte oproti mě naprosto skvěle!
Ali..
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Jé, Ladó,
ty jsi baba z skaret :o)))?! No, člověk aby si dával majzla úplně všude :o)). Škoda, že nejsi v Brně. Dokreslila by jsi příběh o tom, jak do kanclu vlítla nějaká načepířená hysterická matka, co si myslí, že jen ona má děti a nakonec ta kráva neměla ani občanku!!
Tý jo, manžel žije jen díky tomu, že je 200km daleko. Absolutně netuším jak dlouho bez OP chodím a hlavně jezdím. Nějak se mu dostala mezi doklady od jeho firemního auta. Když jsem měla jeho auto k dispozici, tak to už je nějaký pátek!
Alčo, kdyby ti došly historky ze života, z dovolené, tak dej vědět. Vždy něco vyhrabu a nebo bude čerstvá. Teď jsem si vzpomněla, jak jsem vezla ohrádku na poštu, která je v centru Trutnova. S sebou všechny 3 děti, kočár a obrovskou bednu s 8dílnou ohrádkou. Už mne tam znají a čekají, kdy vytáhnu pluh a zapřáhnu krávy....
Holky a Tome,
bezva počteníčko:-) fakt se vždycky zasměju a dokonce mi pak připadají některé situace u nás doma veselejší než se zprvu zdály....-)
Ali, na tu knížku už se taky moc těším:-)) Tvé rozčarování z puberťačky chápu, máme 12tiletou neteř a jejím příhodám se prozatím jen směju, ale to je tím, že se nás to až tak netýká....posledně se její máma vrátila ze třídních schůzek s tím, že by si to ocicmávání měli nechat až po vyučování...."chodí" už rok s klukem o ročník výš...:-/ no vyloženě se na to už teď těším:-( My se prozatím bavíme pusinkováním se našich holek ve školce...:-)
Tome, tu služebku ti závidím, resp. ten "odpočinek" já byla včera na statku a jak mi mezi těma kravičkama a ovečkama bylo:-) za to ten večerní smrad....:-( ale relax to byl báječnej:-)
Všem přeji pevné nervy a ten "správný" nadhled:-) Zuzka
pro Ali
Ahoj Ali,
nezapomněl, dostala flašku výborného moravského vína a kytici, ale na to víno nedošlo, večer nás oba bolela palice. Asi změna očasí. Dnes odjíždím na dva dny do Plzně, tak to taky nedopadne, ale zítra si už dáme. Připijeme si na Tebe, ať je líp a aspoň fiktivně tedy hladím :-) Neboj, jak prckové porostou, časy se začnozu měnit. I když já mám pocit, že teď v 6 letech nás umí naštvat víc než kdy jindy. Mají své móresy, už tedy nedělají to, co dělaly jako mimina, zato umí obekávat, odmlouvat, prát se a žalovat na sebe. Nedávno Jitka něco vytkla Andulce, ta se ošklíbla a udělala "ble ble", tak ji dala mlaskavou štiplavou po tváři, na to konto se otočila a udělala to zase a to už jsem jí jednu střelil já (nedávám tak často, zato dám větší) a byl klid. U nás to holt bez tělených trestů nejde. Už z toho taky šílím. Do té Plzně jedu pracovně, ale bude to pro mě odpočinek :-)
Tom
Holky,
vy dvě jste se fakt hledaly :)
Ali, moc se těším na tu knihu, to bude bestseller , jednou budeš v balíku, uvidíš, předpovídám ti velkou budoucnost !! Každopádně se hlásím o jeden z prvních výtisků, už teď se na něj těším :oD
Úžasně se to čte,
bavím se tu a Renčo,zrovna jsem tu za tu babu na S kartách:):),co chce jen tu občanku / fakt nám to jiný dokument nevezme :(/ a souhlasím s Vlaďkou,ráda se kochám miminama,ale ještě,že už je to za námi a vedle mě je fungující jednotka! Hurá!!
Ahojte, Alice držím moc palce
Ahojte,
Alice držím moc palce a myslím na vás. Už se na pubertu začínám těšit:-)
Renato doufám, že jsi nepsala z vazební cely, já už bych tam na tvém místě asi byla za těžké ublížení na zdraví :-D
Renčo, nakonec jsem to přečetla ještě teď
No, koukám, že jsme asi fakt dvojčata a máme snad dokonce za manžela stejného mužského...
Také mám štěstí na automaty, když nemám hotovost, několikrát si to v autě objedu, aby nebyla nuda, klíče mi padají do kanálu, výtahové šachty, děti se mi pozvrací v autě komplet, vymýšlejí šílené kraviny a mě se celkově dějí tak absurdní situace, že jsem snad v nějaké reality šou či co!! Lidi, díváte se na to, vždyť už vás to snad musí nudit, ne??? Pusťte mě z toho ven :-DDD.
Až budu v úzkých a bez námětu na psaní, obratem Ti píšu a udělám z Tebe spoluautorku.
Pa, Ali..
Ahoj Ali, já jsem si užívala
Ahoj Ali, já jsem si užívala včera. Dvojky zas nechtěly po o spát, tak jsem se vytočila a že spát teda nebudou.Šli jsme pěšky nakoupit, aby se vyvětrali, je to do obchodu asi 0,5km. Musím brát dva košíku, jeden tlačím před sebou,druhý smykem za sebou, takže vypadám jak exot, občas do něčeho vrazím. Nikola zas dělala blbosti, pořád se nakláněla, ale jela v závěsu, tak jsem jí jen celý nákup okřikovala. Lidi kolem mě se pobaveně smějí,tak si říkám, že asi kvůli dvěma košíkům. Niky hází rohlík na zem, tak jí zase péruju,ať toho nechá,u pokladny jsem to nevydržela,tak jí jdu vynadat, ať si sedne normálně, holka úplně bezvládná, spokojeně chrupkala. Nešla vzbudit, tak jsem funící jak lokomotiva vlekla bezvládné dítě (lidi koukali,co se asi stalo, div že někdo nezavolal záchranku),velkou kabelu s nákupem, na malíčku mi visel Lukáš, někde vzadu jsem tušila Terku. Samozřejmě jsem už neviděla na cestu, tak mi to podklouzlo na hovně, div že jsem neudělala roznožku, zastavily mě až těsné kalhoty, díky bohu! Holku jsem udržela, ale nebyla kam položit,tak jsem šla až domů s tou smradlavou obalenou botou, navalovalo se mi celou cestu,spocená jak kráva. Doma jsem převlíkla děti a šla pucovat botu, přijdu a Lukáš usnul v křesílku, takže večer dělali jak satani.
Jinak tvůj příspěvek mě pobavil a rozesmál jako vždy :-))
Jé, tolik příspěvků! Heč :-)
Jste skvělí. Tomovi děkuji, jeho situaci chápu a tudíž ho omlouvám :-). Tome, doufám, že jsi dnes nezapomněl na Jitky svátek!!
Psala jsem to s trochou nadsázky, ale vymyšlené není nic, snad jsem toho ještě hodně ubrala. Mimochodem, knihu o mamině na mateřské píšu. Ale jde to omalu, oněvadž si s několika z Vás dopisuju obsáhlé maily a některé navštěvuji, aby náš byt nebyl jako kůlnička na dříví. Příspěvek Renči nemůžu teď dočíst, protože jsem vybuchla jednou smíchy a jsem s klukama v ložnici a hlídkuju. Oba se mi dusí kašlem, mají 39 a každou chvilku tady někdo kňučí, že kvůli rýmě nemůže dýchat. Opravdu nerada bych je vzbudila. Dočtu si to ráno. Věřím, že většinu z Vás příší rok uvidím, chci jet na Seč i do Boskovic. Jste moje druhá rodina a hlavně Ti, kteří mi rozumí. A za to já Vám děkuji. Knihu dostanete i s věnováním, všichni :-). Ale nejdřív to musím dopsat. Námětů mám každý den opravdu mnoho.
Dobrou noc.
Ali..
Jste skvělá
Jste skvělá, úžasná. Všechno zvládáte a člověk si zanadávat musí.Všechno důležité máte, lásku, humor a to zdraví se časem určitě zlepší, jen co budete trochu starší. Moji kluci byli taky často nemocní. A tohle, co jste napsala, by jste měla někam poslat jako povídku nebo příběh. Časopisy za to prý dobře platí. Přeji jen to nejlepší.
Holky, díky za super příspěvky :-)
Držím palce všem, aby vám vydržel humor a nervy, navzdory všem dětem, kočkám, akvárkům, nemocem a jiným katastrofám :-) Příspěvky jako tyto mi velice pomáhají v situacích, kdy jsem na mrtvici já, tak mi pak stačí si vzpomenout na někoho, kdo je na tom ještě "hůř" - a při vhodném výběru se vždycky někdo takový najde, takže mám pořád pocit, že jsem na tom vlastně výborně! :-)
Při čtení nedávné diskuse o fekálních příhodách jsem si říkala, že mě to zatím minulo. Ale moje dvojčata zřejmě čtou tajně zdejší fórum taky, tak si kluci řekli, že mi taky musí dopřát podobný zážitek. Hráli si ráno v jedné postýlce, byli hezky potichu - no a potichu byli proto, protože jednomu protekla plína a oba si s tím hráli, matlali se v tom oběma ručičkama, měli to až na hlavě :-) A ještě se na mě tak vyčítavě koukali, když jsem jim jejich novou zajímavou "hračku" sebrala a strčila je do vany.
No ta puberta dětí mě teda trochu děsí - ale děti jsou ještě hodně malé, takže než se jí dočkám, budu už zřejmě tak senilní, že mi to bude úplně jedno :-)
Ali,
kdyz Ty vzdycky tak vtipne pises, ze se politovat ani nedas :-).
Spis zkus sve postrehy z materske DOVOLENE vydat knizne a vydelas balik :-).
Ale musim napsat, ze puberty svych deti se kolikrat bojim uz ted, kdyz obdobi vzdoru se rika mala puberta, tak pri te opravdove me asi uz klepne !!
Hodne sil a nadale i humoru Ti preje
Hanka
Holky, super se to čte :-)
Holky, super se to čte :-) cizí neštěstí vždy potěší :-) na jednu stranu nad fotkama z dob odrostlých mimin upouštím slzu, na druhou stranu jsem tak rááááda, že ty holky jsou už samostatné a provozuschopné.....
-
Ahoj Ali, taky hladím po vláskách a taky tě moc lituju. U nás teda vyjímečně blbý den, ale co mě dnes opravdu rozesmálo, byl telefonát s právníkem z TP ( s výborným hodnocením! ). Domlouváme si schůzku a navrhuje termíny, leden ... pozdě, 31. prosince ... no to teda nevím, co bychom tu spolu dělali ( řečeno úžasně vtipným tónem ) ... atd. Tak to mi zatím stačí ke štěstí. Hezký večer. E.
-
Mne deti obcas venuju nejakeho plysaka - na spanie a nie je to zle sa s nim trochu pomojkat. Muz tiez nie je na zahodenie, ale ten plysak rozumie aj bez slov a nepovie aj ked nechtiac nic nevhodne:)
Necakaj a bud aktivna - poplysakuj sa:)
E.
Vazne - pubertu si zatial len predstavujem a uz teraz sa pripravujem, ze snad to prezijeme v zdravi - hlavne v tom mentalnom. Moje predstavy su asi taketo:
V 15.r. pride dcera, ze je tehotna a syn zisti, ze je homosexual alebo opacny scenar. Z takych normalnejsich - chceme im prenechat horne poschodie, takze tam sa asi budem vyskytovat minimalne, resp. v izbach je to ich, tak pokial sa to nebude uplne priecit mojmu zaludku, tak radsej nevidiet. Dcera sa bude malovat ako stetka (v case, kedy uz bude na nas zvysoka...), asi to bude moda, ktorej ja stara nebudem rozumiet. Snad sa nezacne malovat aj syn a lakovat si nechty (nieco v style do cierna v smrtkach) - asi zacnem verit na prisery z druheho sveta, ked sa u nas zidu aj jeho kamarati. Moj ocny kontakt s detmi sa znizi na minimum - bude ma to menej drazdit vidiet ich v dennom svetle. Obe deti budu fajcit, obcas sa opiju a drogy ich snad len v malom oslahnu a kedze ich nie je mozne strazit 24hodin denne, tak snad neskoncime za mrezami ani ja, ani manzel a ani deti. Dcera si najde frajera na motorke (moja nocna mora), snad sa nezabiju, syn si obcas pozicia motorku od kamarata. Dieta odide z domu a my ho budeme hladat, snad ho najdeme aj bez policie a dost rychlo. Osobnu hygienu budu dufam udrziavat v prijatelnej miere - t.j., ze vydrzim v ich blizkosti bez toho aby ma naplo na zvracanie. Hazardne hry a kradeze dufam bude len v miere, aby ich nezabasli, pripadne, ze okradnu len nas doma a to v miere, aby sme to nejak zvladli. Nadavky sa stanu nasimi osloveniami od deti, zrejme v ramci vymetenia mozgu v tomto obdobi, na tie nase skutocne mena zabudnu, utesujem sa, ze v plnej miere nadavke rozumiet nebudem.
V tom lepsom pripade budeme mat doma IT maniaka, tam je clovek aspon v klude, ze okrem porna a nejakych strielacich hier v zasade nezavadi o nic nelegalne a frajerky a pripadne tehotenstvo je dost nerealne (jedine ze by vymysleli dovtedy oplodnenie mozne aj virtualne). Alebo si niekto najde konicka v style bicie (aspon nebude doma ticho).
Takze to, ze doma nic v podstate neurobia, budu mat u seba bordel a nasa komuniakcia a osobny styk sa znizi na minimum, prip. len par fraz alebo budem vsetko robit na prd a daju mi to pekne vyzrat, pohadame sa ako kone...tak to je v podstate velmi pekna puberta dietata oproti tomu, co ocakavam. Kedze ocakavam peklo, ktore mam pekne rozanalyzovane, tak vlastne ak to bude o nieco lepsie, tak budem relativne pozitivne naladena, ze ako fajn:)
Ja sa napr. od narodenia deti tesim, ze aspon v puberte budu spat a my sa vyspime tiez. Bohuzial som neratala, ze spat dlhsie vdaka detom uz neviem aj ked mozem:( ale ako krasna predstava to je vo mne stale. No aspon bude klud, prudit zacnu neskor.
Mám dvojče!!!
Ahoj Alčo, dnes jsem na tebe intenzivně myslela. Musíme mít nějaký yvláštní propojení. Chci taky pohladit a politovat !
Můj dnešní den je jak vymalovaný. Ráno se nahlásila babi. Moje 80ti letá babička vyrazila na pomoc s dvojčaty a krotitelkou divoké zvěře. Kromě toho, že každý den propleskne několikrát ty dva malý uřvance, tak noc co noc bojuje se lvem, hadem a nebo pánem. Začala v noci blbnout. Už se nikdy nevyspím!
Ráno bylo teda hodně rychlý, uvařit, uklidit a vyrazit pro babi k autobusu. Máme docela dost sněhu, tak to mrcha klouže. Nejdřív nervy jak to všechno stihnout a potom hodno psychitrické pomoci výstup kluka. nenávidí kočár. Řve jak magor a to tak dlouho než odpadne. Vyrazila jsem, kluk řval, nejstarší kňučela, že už nemůže a ta třetí brečela, protože brečí ti další. Cirkus...
Babi přijela, chytla se kočárku a mazali jsme na oběd. Dvě hodiny se dařilo navodit pohodu. Ale až jsem odnesla dvojčata do postýlky, tak mne osvítilo, že mám v kabelce zahrabaný dopis z pracáku. Výzvu k vyzvednutí sociální karty, přátelé pozor! Mrkla jsem na papír do kdy musím takto učinit. Poslední dny - dnes a zítra do 13hodin.
Zachvátila mne panika. Vlítla jsem do riflí, ponechala děti osudu a vyrazila. Chvílema jsem si připadala jako řidič Really Paříž...ale dopadlo to dobře, jak pro mne, tak pro ostatní uživatele vozovky. Ve městě mne vyšachovali z odbočovacího pruhu, tak za výkřiku pár nadávek (bzla jsem stručná a výstižná ) jsem si objela ještě jednou centrum a vjela na parkoviště. V zrcátku jsem viděla, jak se za mnou zavírá závora a zároveň mi docházelo, že poslední peníze - cash - jsem dala pošťačce. Neměla jsem ani vindru. No nic, někde bankomat musí být, že .. Zaparkovala jsem a letěla na pracák. Vlítla jsem do prvních dveří. Ty jo, tam bylo husto. Vycouvala jsem a mrkla na nápis - přídavky pro sociálně slabé nebo tak nějak. takovou frontu jsem ještě neviděla a tolik nepřizpůsobivých taky ne. Další vchod byl pro nás venkovany. valím k přepážce, tam mne odesílají jinam. V duchu si říkám " vy krávy, navalte kartu, mám doma tři děcka a 80ti letou babku!". Další špatný dveře a pak konečně ty správný. Roztřepanou rukou dávám paní papíry, co jsem obdržela v obálce. Ona mne upozorňuje, že jsem si je nevyplnila a to když udělá každý, tak tam bude do noci. chce občanku. Občanku, občanku, občanku ..dopr...kde mám tu občanku !!!! ( píp, píp, píp ) já ji na místě určeném pro tento doklad neměla. Obracím tašku, peněženku, nikde. Paní uvolňuje stůl, vidí že jde do tuhýho. Nemám. nabízím řidičák, 4x VZP kartu a ona chce tu pitomou občanku. Takže NIC. prý mám přijít zítra. Ale já nevím, kde ta občanka je. Tak příští týden. No, to jsme v trutnově. Tak že tam zkusí tu soc.kartu přeposlat. To nechci, co já vím, jestli se tam dostanu s kočárem ? Odcházím.
Přemýšlím, kde vyberu peníze na parkovný. Jdu se podívat na automat, jestli náááhodou nebere karty. No, nebereee. Tak beznadějně koukám na hodinky, jestli ještě dvojky spí nebo mordují babi. Zkusím přiložit lístek ke čtečce, protože kdyby to byla za "pětku", tak ji prostě vysomrám od kolemjdoucích. Až tak jsem klesla :o((.
Ale! Automat to vyhodnotil, že jsem se vlezla do časového limitu za O,-Kč! Trhám lístek a valím k autu. naskakuji, vzrážím k závoře. Naštěstí a už i v to jsem přestala doufat se otevřela a já mohu domů. Letím jak potrefená. Domů jsem dorazila akorát, když dvojky vstávaly. Rychle jsem prohledala místa, kde by se OP mohla vyskytovat a nic. Už jsem se viděla, jak jdu se třema kindošama na magistrát žádat nový OP.
Blesklo mi hlavou zaptat se manžela.
" Ahoj táto, nemáš náhodou můj OP?"
nějaká minuta ..
"Mám, potřebuješ ho?"
(už nebudu psát, domyslíte si )
ty jsi taková chudinka:-)
ty jsi taková chudinka:-) někdy se to tak nakupí, to je děs. Ale jindy je to zase moc prima mít děti a velkou rodinu. Zase přijde i klídek, dcera z toho určitě vyroste! Peri
od Toma
Já bych taky rád pohladil... ale jsem daleko a u Jitky by to asi neprošlo... :-)))
Ali
Nechceš se seznámit a přijít si někdy odpočinout k nám a nechat kluky zdemolovat náš byt. Mým dcerám bylo 11 a 14 když se narodili kluci. Myslím, že mám k tématu co říct. Jen nemám sílu to psát :)
A co je pozitivní - žijeme.
Havvah
to napsala výborně,chce to vytrvat.Hani,ale já vím,kecá se mi to puberťáky ještě nemám.Je mi jasný,že to bude boj,je to už teď občas v těch 6 letech,ale taky nepovolím / naštěstí vždy za velké podpory manžela,jinak bych vyměkla/.Ale je to přesně jak píšeš,je u toho keců a udělají to blbě,že raděj jdeme a uděláme to sami a to je myslím ta velká chyba.Já mám velmi klidného muže a ten vytrvale děti vrací,když je práce uděláná blbě, třeba pětkrát.Vztekají se jak zběsilí,ale vědí,že jim je to stejně k ničemu,kdežto u mě vědí,že pak občas vyměknu...
Jinak já s dětmi vztah kamarádský neuznávám.Asi to zní blbě,ale dle mého to nejde.Pořád jsem jejich máma a né kámoška z vedlejší třídy.Úcta by tam měla být vidět.Tohle už mám za sebou,jezdím 10 let jako vedoucí na tábory a zjistila jsem ,že hodně málo dětí ten kamarádský přístup nezvládá.Za chvíli by ti lezli po hlavě.Můžeme být kámoši,ale s jasnými pravidly a hranicemi.
Ali taky mám doma puberťáky,
Ali taky mám doma puberťáky, moje malá dvojčata byla asi ve věku tvých malých dětí to bylo nejhorší, pokoušela jsem se s velkými rozumně domluvit, aby měli nějaké pravidelné povinnosti v domácnosti, oba byli bez sebe vzteky, tisíc důvodů proč ne, mají hodně školy, nikdo z jejich třídy nemaká, když pracovali, tak mě vytáčeli kecama a dělali tu práci blbě..Manžel se mě občas zastal, občas trvdil, že s něma nekomunikuju dobře a že to nechápe, on tenhle problém prý nemá (tak trochu jsem to chápala, že to, že jsou děti na mě takové, je moje vlastně vina, že to neříkám správně a tad atd....) No děs období, jenže jsem došla k tomu, že vytrvám, že by mě to jinak doma nebavilo, mít tu dva vyspávající flinky o víkendu do poledne, kteří schálně flákají jakoukoli práci, abych jim ji příště nedala...Trvalo to velmi dlouho, ale zvykli si, zkoušeli tisíc fint, jak práci posunout, nemuset dělat atd.. Vytrvala jsem, pořád jsem opakovala, že první práce, pak počítač (kde jsou téměř pořád), když nechtěli, odevzdali počítač třeba na dvě hoďky - to byla nejlepší zbraň :-)), budila jsem o víkendu o půl desáté, když syn na mě zvýšil hlas, odevzdal počítač, pořád jsem dokola mluvila o tom, jak mají mít ke mně úctu, nejsme z toho venku, ale je to MNOHEM MNOHEM lepší.. Odnaučila jsem se stresovat, být sebevědomá, trvat na svých požadavcích a upřímně - měla jsem začít mnohem dřív..Je to boj, ale tenhle problém má celá naše generace, chovali jsme se k dětem jako parťáci a to není úplně dobře...Teď sice nemám úplné parťáky, ale mám normální téměř poslouchající puberťáky, kteří vědí, že s rodiči nejsou na roveň, že pokud bydlí u nás, respektují naše pravdila atd atd...Třeba píšu úplně jasné věci, ale mně samotné trvalo dlouho, než mi došly :-)) Navíc děti se nám pořád docela svěřují, když mají problém, takže náš vztah to zase až tolik nezasáhlo, jen vyjasnilo.. Ale asi vím, jak ti je, tva pokřikující vzteklí puberťáci, dvě malé uřvané děti a manžel, který přemýšlel nahlas - někdy i před dětmi - , jestli to dělám dobře, to jsem zažila a možná mě to stálo kus zdraví :-) Ale nelituju :-) Moc ti přeju, aby se to u vás zlepšilo :-) E.
Alíí
Alčo....sice už to víš..ale jako přes kopírák přesně jako ty...od dětí..koček...puberty....mega baráku na uklid..dotoho demolice...renovace..rekostrukce....3děti=tuna besídek,karnevalů,mikulášských,lampionových průvodů,příprava na zápis a následný odklad dvojčat do školy,kastrace všech koček......atd atd atd padám na hubu...a jako vždy každoročně měsíc před vánocma virozky nejdřív holka pak dvojče ted já..samozřejmě nemůžu nakupovat balit dárky nic děti za prdelí 24hodin denně:-))))takže mokrej hadr na jlavu a jedem dál---
p.s je mi líto ale naše pubertačka ode mě dostává pár facek taky ,a to už by jsme seděly teda obě v jednej cele a naše děti by byly skoro siroty, když naši chlapi musí dřít, aby nás uživili nojono!
Holky, dík :-)
Lado,
já už tolikrát usilovala o zapojení dcery do domácnosti, ale ona má vždy tolik keců, že si to někdy raději udělám sama, anebo večer usnu u zpráv a nestačím podepsat úkoly a zkontrolovat ten její élent v pokoji. Často to vychází, jen ty komentáře k tomu by si mohla odpustit...
Manžel doma pomáhá, uklízí, někdy vaří, ale jsem spíš radši, když pohlídá děti a jde s nimi někam ven a já si v klidu uklidím sama. Bohužel, občas u hlídání doma usne a pak je z toho nějaká super fekální příhoda... (ahoj, helen :-). Má toho hodně v práci a dost stresovou pozici, tak občas exploduje. Kupodivu poslední dobou řičím spíš já, asi mám v tom klídku domova a nicnedělání trošku víc práce, než se původně myslelo...
Ahoj verupando, napiš, také teď vařím a čekám každou chvilku tu moji tygřici. Už jsou tu pro ní nachystané koše a týden trvám na umytí umyvadla. Je jako to prase a to je prase vcelku čitotné zvíře! Mluvím o umyvadle, o hygieně puberťačky se raději nezmiňuje, ale dámy, jestli já jsem byla takové čuně!? Chudák moje mamka!
Teď zrovna dvojčata dávají vyprané prádlo do sušičky a Fanoušek, ten můj šikovný miláček, s taťkovou košilí i vytřel podlahu v kuchyni. Už to fakt potřebovala!! Pepík si líže nudle a zase žere kočkolit a hluboce u toho přemýšlí...
Ali, vydrž, večer napíšu něco
Ali, vydrž, večer napíšu něco vtipnýho :-)
A jinak Tě samozřejmě lituju a hladím :-)
A všechny zprávy čtu :-)
Dcera tu do mě hučí, že je Tygřice, já jsem panda, Dračí bojovník a že mám jít trénovat. Miluju ty její hry na kungfu panda a podobně. Mám prý otočit zadek a běžet. "Porotože Pando tohle je něco důležitého. Vždyť umíš vařit. Ale jen musíš trénovat, na kunkg-fu. Víš, Pando? Pando! Pojď! Jestli nepůjdeš, stanu se dračím bojovníkem já."... (zápis tak, jak jsem stíhala)
A tohle mám den za dnem... právě mi ukazuje nějaký chvat kleště. Paráda, jdu vařit oběd. Pač jsou tady banditi a já musím vařit a dračí bojovník a huaaaaaaaaaaja!
Ahoj Ali,naopak jsi mě
Ahoj Ali,naopak jsi mě rozesmála:-))).mám to doma podobný.dnes jsem pekla perníky,myslela jsem že tím zabavím i holky(2 roky),ale opak byl pravdou.Bavilo je to chvilku ostatně jako všechno a pak zmizely do pokoje.Byl tam podezřelý klid,ale já za to byla vděčná že se mi nepletou pod nohy.V tom přišla Anežka,bez plíny a v rukách hovínko,hnětla ho jak těsto.Lapla jsem ji a šla ji umýt.Letěla jsem se podívat co dělá Eliška a hádej?ta zkoumala zbytek hovínka na plíně.Mezitím než jsem uklidila, se bytem linul neuvěřitelný smrad spálených perníčků.No prostě paráda!!!!!
Ali,
chtěla bych vidět děti paní Džamilu...absolutně těmhle kecům nevěřím!!!
Taky mi moje známá tvrdila,že v životě na děti nevztáhla ruku,že je to pod její úroveň až jednou,když se její syn v necelých 15 letech ožral jak prase a já byla svědkem ,jak do něj bušila hlava nehlava.
Dle mého je lepší jedno plácnutí než tisíc řečí.Neříkám nějaký tvrdý tresty,ale já své děti fyzicky trestám.Prostě dvakrát řeknu a když to nezabere,tak dostane na zadek.Už jsou tak vycvičený,že vědí,že když už podruhé říkám a zvednu hlas,začnou fungovat.
Je mi jasné,že tvoje dcera má blbý věk,ale já bych jí hlavně zaúkolovala povinnostma doma.Nějaký řečí,už to mám téměř hotový by na mě tedy nebyly.Prostě od mala dětem vysvětluju,že na chodu domácnosti se budou podílet všichni a že já nejsem služebná a tatínek kasička.Od mala mají své povinnosti,které musí plnit a když je nesplní ,nesou si za to odpovědnost.
Myslím,že dcera už je ve věku,kdy může pochopit,že není automatické,že jí všude dovezete,vše co si přeje umožníte.Proč by to třeba nemohla vracet péčí o kočky nebo akvárka? to přeci v 10 letech zvládne.Když chce někdo něco ode mě,musí čekat,že taky já budu chtít něco od něho.Svou péčí často učíme děti jen brát/ taky občas tu chybu udělám,pak se mi to nakupí a rupnou mi nervy a ječím/a být hroznými sobci-přesně jak píšeš.
Takže radím,zapoj celou rodinu,včetně manžela,řekni otevřeně,že toho máš nad hlavu,na to máš plné právo a lepší předem než aby to pak bouchlo jak saze!Chtěj večer pro sebe,rozděl úkoly,dej všem nějakou povinnost,za kterou budou zodpovědní.Až nastoupíš do práce,bude toho ještě víc a když bude vše na tobě,zkolabuješ.
Držím palce,ať se zadaří.
PS : jo a nedovedu si představit,že by mi muž ,byť v afektu řekl,že jsem líná!Dala bych mu v sobotu celý den na krk všechny tři děti,kočky i akvárka a odjela s kámoškou na výlet,ať se borec ukáže:)