Skip to main content

Hlídání-průzkum

Ahoj holky,

jsem moc ráda za tyto stránky, vždycky mi tady skvěle poradíte a najdu tu všechno co potřebuji :-)
Chtěla jsem se vás zeptat, kolik z vás využilo hlídání dětí při mateřské chůvou a kolika vám třeba pomáhají babičky.
Jsem na všechno převážně sama, manžel je hodně v práci i přes víkendy, navíc při těhotenství, porodu i po porodu komplikace, zdravotní problémy, už jsem to tu psala...tak už nás ta únava začíná stíhat :-)
Přemýšlela jsem, že bychom si zaplatili někoho třeba jen na dvě hodiny jednou týdně, abych tu mohla vygruntovat, nebo se třeba mohla věnovat manželovi, protože jsme spolu sami nebyli nikde už měsíce.
Mám ale dilema, dětem je 9 měsíců, kromě toho, že cvičíme Vojtovku, tak mám hrozný strach dát k dětem někoho cizího, jsem asi moc úzkostlivá, ale nemůžu to překonat. Moje rodina ani manželova nám nepomáhá ani hodinu týdně, bylo by fajn si trochu odpočinout :-)

díky M.

Ahoj

Obrázek uživatele Laaja

Ahoj Martino,
nám nikdo nikdy nehlídal, myslím tím rodinu. Tcháni se k tomu nemají a já už rodiče nemám. Takže na vše sama a ještě od všech příbuzných bydlíme dost daleko. První rok jsem zvládla s vypětím sil, manžel je stále v práci a moc nepomáhal. Jenže pak jsem se málem sesypala a řekla si, že by to stačilo a začala jsem přemýšlet, která kamarádka by nám mohla hlídat. Nakonec jsem jednu našla a je to super a bez problémů. Napřed jen vozila v kočárku, 1x týdně na 2hodiny. Pak občas hlídala u nás doma a já šla něco vyřizovat. No a jakmile si na sebe zvykli, tak chodili ven na delší dobu, na hřiště apod. Teď nám hlídá 1-2x týdně na 2hodiny a musím říct, že je to hrozná úleva si na chvíli odpočnout od toho neustáleho řevu a v klidu se najíst nebo zajet nakoupi. Takže jestli máte peníze na víc, jdi určitě do toho!

Ahoj

Tak nám hodně pomáhá s hlídáním moje maminka.Pravidelně jezdí jednou týdně,když jedu se psem pryč.Dělám canisterapii,takže během té doby mamka děti obstará.Bála bych se dát je někomu cizímu.Navíc Míša se cizích lidí ze začátku trochu bojí. Ale je fakt,že bych byla vděčná za to kdyby je někdo občas vzal ven,abych mohla pořádně uklidit.Přítel sice taky zvládne je pohlídat.Ale že by s něma šel ven sám - k tomu jsem ho ještě nedonutila.

Ma to cenu!

Po prvních dvou dětech, kdy jsem na vse byla sama, jsem byla tentokrat při dvojcatech nucena vzít na výpomoc studentku. Jinak to proste neslo. Duvodem byla nejen práce, která na mě koukala všude, ale i starší děti, které citily, ze se jim nevěnuji, nemám na ne čas, jsem podrážděna, vse s nimi spojene odsouvam atd. Zatím mám studentku na vožení kočárku, 2 hod. 3-4 x tydne, aspoň mám čas doma něco dodělat nebo obehnout úřady. Díky studentce mohu se staršími detmi někam vyrazit, na výstavu, na pohádku, doprovodit na kroužek .... byt proste s nimi. Jsou li finanční moznosti a par korun navíc postrádat, tak takové řešení fakt pomůže s psychikou.

Ahoj Káťo, taky mě to už

Obrázek uživatele Lenka.x

Ahoj Káťo, taky mě to už napadlo. Občas by se i hodilo,kdyby se mnou šla nějaká výpomoc ven,jinak nehrozí,že by jsme mohli na dětské hřiště,to bych neuhlídala.
A těžko starší dceři vysvětlím,že už na prolejzačky chodit nebudeme,protože to prostě sama nezvládnu. Živě si dovedu představit,jak jeden letí ke skluzavce a leze nahoru - následuje pád ze schodů,druhý k houpačkám,zrovna jedna rozhoupaná a rána do hlavy,úplně to vidím,jak tam přebíhám jak splašená s nervama v kýblu
:-)) Lenka

Leni a co si tu studentku

Obrázek uživatele KaterinaAd

Leni a co si tu studentku domluvit ne na samostatné hlídání, ale jen na pomoc - tzn. že bys byla doma, ale děti by se snažila bavit ona..ty bys jí pomohla s jejich nakrmením, přebalením, vypravila je ven atd....i to by ti určitě hodně pomohlo.

Ahoj, tak já bohužel žádnou

Obrázek uživatele Lenka.x

Ahoj, tak já bohužel žádnou výpomoc nemám,jsem na to sama. Dvojčatům bude 17 měsíců a jsou extrémní divoši,takže z okolí si je nikdo netroufne hlídat.To jsou poznámky typu,kdyby bylo jedno tak bez problému.Moje mamka je skoro 200 km daleko,jezdí jednou za tři týdny na prodloužený víkend,takže toho moc nevyřídím (myslím úřady atd.),spíš se snažím dělat věci,které s dětma nemůžu,jako umývání oken,větší úklid,kolem domu, takže jsem většinou ještě víc vyřízená jak jindy.Kromě toho,jak nejsou zvyklí být s někým jiným než se mnou,tak s ní stejně celý den nevydrží. Tchýně nemá zájem,přijede 3x do roka na hodinu na kafe. Nikdy je nehlídala,ani starší dceru,tu nevzala jedinkrát ani ven.Navíc holka je mamánek a nehrozí,že by s někým byla,už jsme to zkoušeli a hysterie 1.stupně :-)
Manžel chodí až večer,takže je se mnou tak maximálně uloží do postelí,někdy stihne koupání a hrozně se diví,že jsem zase nervozní a podrážděná,místo abych mu skákala kolem krku a dělala, co mu na očích vidím :-)
Někdy mám všeho fakt plný zuby,hlavně toho každodenního stereotypu(už aby bylo počasí a mohli jsme být dýl venku,i když to bude taky horor je uhlídat), všechno visí na mě, úklid aspoň toho nejnutnějšího,vaření,žehlení, nákupy, lítání pro starší do školky, 2x týdně ji dovézt do kroužku,procházky.
U nás moc možností hlídání není,už jsem se o to zajímala,agentura co tu funguje,hlídá až od 2 let a studentce bych je nesvěřila,oni jsou fakt divoši.
Tak mi nezbývá,než zatnout zuby a vydržet než půjdou aspoň do školky.
tak pevné nervy, pa Lenka

Ahoj Marti,

Obrázek uživatele LadaVac

já bych se toho nebála.Mám hodně hlídací tchýni,ale protože jsem ji nechtěla se vším zatěžovat,měli jsme občas na hlídání studentku,dceru mé známé,takže jsem jí znala.Děti se na ní vždy hrozně moc těšily,byla to pro ně změna a jsem byla ráda,že máme chvilku pro sebe s manželem.Zastávám heslo,že nechci být jen maminkou,ale stále chci zůstat i manželkou a partnerkou a na tom je třeba pracovat.
Sama jsem za svobodna jako hlídačka taky působila,takže jsem se toho tolik nebála.

Ahoj martino,ted jsem četla

Ahoj martino,ted jsem četla tvůj příspěvěk-jako bych ho psala sama o pár měsíců zpět :-) měli jsme na 1 den v týdnu chůvičku-studentku,která přijela tak,abych mohla odjet nakoupit,vyřídit co potřebuji a třeba si dát jenom někde mimo domov kafe a bylo to úžasné ! ona je úžasná,děti miluje a ony jí,naprosto beze strachu jsem odjížděla a ráda se zase vracela...ted od ledna je bohužel už zaměstnaná,ale pokud by vám vyhovovali třeba víkendy-víkend,moc ráda pošlu kontakt !

ahoj, od cca tří měsíců mi

Obrázek uživatele KaterinaAd

ahoj, od cca tří měsíců mi jezdila 1x týdně pomáhat moje máma (má to 200 km), když jsme jeli např. na RHB, měla jsem na inzerát studentku - porodní asistentku, vzhledem k ceně - 200,-/hod jsem ji ale využívala opravdu jen v nejnutnějších případech.
Pak jsem zjistila, že jsem těhotná a přibližně od pátého měsíce jsem se domluvila s mojí mámou, platila jsem jí jako chůvu, byla u nás od úterka do čtvrtka, což trvalo až do minulého týdne. K tomu jsem měla ještě jednu paní, která mi nárazově chodila pomáhat v pondělí a v pátek.
Od půlky listopadu chodí dvojčata do soukromé školky, od prosince dokonce na celý týden. Teda, ještě se nepodařilo, že by tam opravdu celý týden byli, spíš tak 2 dny a zbytek se kurýrují, ale pokud se zadaří, zdravého tam nechám, dvě děti doma jsou naprostá pohoda. A když jsou opravdu oba ve školce a já mám doma jen Marečka, připadám si jak bezdětná, to je opravdu něco úžasného, kdo nezažil, nepochopí:-)).
Ještě k tomu hlídání, když jedeme na víkend k tchánovcům nebo i k našim, oba s manželem vypouštíme a děti necháváme plně v jejich péči:-). Je teda fakt, že co jsou už tři, tak to nejde tak úplně, ale stejně jsou skvělí.
Ale ty začátky...někdy v roce jsem byla s mámou v Palladiu v dětském koutku a potřebovala jsem si odskočit pro dárek a máma byla úplně hysterická, že 2 děti neuhlídá, že jí je někdo ukradne:-))))))))

Okolo 1.roka

Ahoj,
mali sme opatrovatelku tri mesiace cez leto (deti mali potom v auguste rok). Bola to studentka, kamoskina sestra a mala skusenosti s dvojcatami. Chodila k nam doobeda, obcas aj cely den. Babky a dedkov mame sice blizko, ale pracuju, takze ak nahodou pridu, tak jedine cez vikend. Riesila som si doma bezne veci a dost mi to pomohlo byt ciastocne bez deti a nemat ich stale na starosti a tiez sme si aj pokecali o normalnych veciach. U nas bol prvy rok dost narocny, takze to bola velka pomoc a po vsetkom velky relax byt na deti vo dvojici alebo bez deti a som za to doteraz vdacna.
Inak by som ju brala aj po prazdninach, ale ked nastupila znova na VS, tak hned nemohla a potom som si to uz zariadila tak, ze som ju potrebovala iba veeeelmi nepravidelne a to sa nam vacsinou nepodarilo zladit a dalsiu som nehladala.

Ahoj Martino, já jsem měla od

Ahoj Martino,
já jsem měla od roku dětí paní na hlídání, obvykle 1xtýdně na 4-6 hodin, pak i dvakrát týdně, plus 1x dopoledne hlídal můj partner. Bylo to kvůli práci, kterou jsem dělala z domova, ale vlastně to byl i můj "únik" od dětí, že jsem přišla na jiné myšlenky a chvíli se staral někdo jiný než já. Upřímně nevím, jak bych rodičovskou zvládla, nebýt toho. Paní mi tehdy doporučila naše pediatrička a taky jedna maminka, byla opravdu velmi schopná, zkušenná, spolehlivá. Jen trochu tip, že všechno ví nejlépe. Od dvou let dětí jsem pak měla studentku pedagogické školy, to už bylo trošku horší.
Mojí mámě se do pravidelného hlídání nechtělo a navíc moc nezvládala a tchýně je prima, ale je mimopražská, takže si spíš děti společně se švagrovou brávala jednou za dva měsíce na víkend nebo pak na prodloužený.
Za sebe říkám, hlídání určitě ano. Jen to chce opravdu prověřit případnou chůvu, vyžádat si reference, vyptat se v okolí. Jak už někdo psal, já jsem většinu času byla doma, zalezlá v ložnici, takže jsem minimálně ze začátku trošku poslouchala a částečně vnímala, co se s dětmi děje.
Jsou maminky, které od dětí ani nechtějí a prostě by je nesvěřily. Ale já jsem vždy při hlídání nabrala energii, nadhled. L.

Re:

ahojky,my mame studentku na hlidani,hrozne spokojeni.nemame babicky a dedy pri ruce,manzel dela dlouho a jezdi na sluzebky.kamosky vsechny pracujou.neboj se toho a vyber dle pocitu,my taky tak vybrali.kluci ji milujou a jak rikas,jsou radi,ze prijde nekdo jiny,kdo si s nima jinak hraje..a ja kdyz je manzel na sluzebkach ji vyuziji i vecer..prvni jsem nechtela,neslo mi to pres srdce,ze u nich bude nekdo jiny nez mame..ale pak to bylo v pohode a kluci moc dobre vi,kdo je mame..:),tak hodne stesti pri hlidani..Martina

Ahojda, ja u starsi dcery

Ahojda, ja u starsi dcery studovala VS a s hlidanim mi v dobe skoly pomahala bud babicka, sestra ci kamaradka. Jednalo se o pul roku intenzivnejsiho hlidani i 20 hodin tydne. Dcera mela necely rok.
Jinak dvojcata nam prvni rok nikdo moc hlidat nechtel. JEdiny kdo zvladl vsecny 3 deti {vekovy rozdil 2r3m}, byla moje mamka. Od 19ti mesicu kluku jsme zacala pravidelne jezdit na kurzy a to se mi u kluku stridala prababicka s pradedou{vzdy spolecne} a nebo sestra, jednalo se o 3xtydne dopoledne.

Chuvu jako takovou jsme si nehledali, nebot jsem vice verila sestre. Uvazovala jsem i o studujicich kamaradkach, ale nakonec to sestre vzdy s rozvrhem vychazelo {pri pravidelnem hlidani jsme ji pak ale jako chuvu platili}.

Jinak babicka s dedou nam hlida o vikendech a kdy muze, jenomze v tu dobu potom vzdy odjizdime na barak, bay se dalo co nejdrive stehovat:-]

JInak nyni od 2,5roku jsou zapsani do statni skolky, takze v lednu poprve nastupuji, tak uvidime. Ja valim do prace ....drzim palecky,. at to s tim hlidanim nejak vyresite.

Ahoj,

Obrázek uživatele LadaVac

já mám velkou výhodu,že bydlíme ve stejném městě jako manželovi rodiče a dvojčata jsou jejich jediná vnoučata,takže hlídají hodně,rádi a sami si o to říkají.Přesto to občas nešlo,tak jsem měla v záloze dceru kamarádky,která studovala a byla ochotná děti zabavit.Děti se na ní velmi tešily a já si mohla s manželem vyjít na večeři apod.Od dvou let praktikujeme jednou do roky víkend jen sami bez dětí.Jsem zastáncem toho,že je nutné pečovat nejen o děti a domácnost,ale taky omanželství.Abychom si ,až jednou děti utečou z hnízda měli co říct.Máme s manželem rozpis na lednici,co kdo kdy má a oba se snažíme od roku dětí mít alespoň jeden večer v týdnu pro sebe,střídat se v hlídání ,aby ten druhý mohl pěstovat své koníčky.To je dle mého taky velmi nutné.Máme velký dům,takže jednou za 14 dní mám na pomoc slečnu,která udělá větší úklid a já mezitím ty drobnější.
Určitě bych se hlídání nebála.Zeptej se v okolí,třeba něko někoho doporučí.Budeš se k dětem vracet s jiným elánem a chutí.

Ahoj, tak já jsem s dětmi

Obrázek uživatele Laaja

Ahoj,
tak já jsem s dětmi taky pořád sama, od rána do večera, manžel se vrací z práce až když spí. S manželem jsme sami nikde nebyli ani nepamatuji. Já už blízkou rodinu nemám a ti vzdálenější příbuzní bydlí 5hodin cesty od nás, takže je vídáme tak 1x do roka. Tcháni se k hlídání nemají a ostatní příbuzní z manželovi strany taky ne. Stejně vidí děti jednou za x týdnů, takže bych jim je ani nesvěřila. Nakonec jsem si našla chůvu. Je to moje kolegyně z práce, je na ni spolech a s dětmi si moc rozumí a je vidět, že je má fakt moc ráda a oni jí taky. Sama má už dvě odrostlé děti, takže se o ně nebojím. Ze začátku je dostala jen v kočárku na hodinu na procházku a postupně, jak se otrkávali, tak se intervaly hlídání prodlužovaly. Teď si je bere 1x týdně na 2-3hodiny ven na procházku a je to fajn. Já si odpočinu od nich a oni ode mě. časem si je snad bude brát i 2-3x do týdne. Plánujeme i hlídání večer, aby jsme si zašli někam s mužem. Jo a ze začátku jsem měla taky strach a nervovala jsem, co s nimi je a jestli se jim nic neděje, ale zvykla jsem si.

-

Ještě bych dopsala ke svému příspěvku níže, že kamarádce, která nám bude děti ( bude jim 22m ) poprvé hlídat, tak naprosto důvěřuji. Je to kolegyně z práce, známe se 7let, původně zdravotní sestřička, nyní pracuje v dětském domově, má dvě odrostlé děti a je velmi pečlivá a umí děti zabavit. Děti se na ní vždycky mooc těší. Jinak jak píšeš o radosti dětí z každé změny, tak ty návštěvy někoho jiného jsou opravdu nejenom pro děti, ale i pro nás maminy potřebné a určitě doporučuji ( když se sami mezi lidi moc nedostanete, ale někdy to také zkuste, třeba by šlo opravdu 1x týdně jedno cvičení s prckem vynechat, zkus se na to na RHB zeptat, držím vám pěsti ). Eva

Chodí k nám babička na dva

Chodí k nám babička na dva dny v týdnu, když jsem v práci. Občas večer, když chceme někam jít. Jsem jí za to nesmírně vděčná.

ahoj,

Obrázek uživatele Janact

dětem budou za měsíc 3roky.
A když si chceme s manželem někam vyjít hlídá buď moje mamka nebo švagrová (manželova sestra). Ale vždycky se k nim v průběhu noci vrátíme, takže když ráno vstávají už jsme u nich. Někdy přes den si bere děti tak na hodinku tchýně na procházku nebo k ní domů.
Jinak hlídá můj manžel, když si jdu já 2x týdně po svém.
Chůvu jsme nikdy neměli a asi ani mít nebudeme. Jsem dost úzkostlivá a děti svěřím, jen lidem, kterým plně důvěřuji a to u cizího zatím nepřipadá v úvahu.
Až půjdou příští září do školky, bude to pro mě boj, ale musím říct, že čím jsou větší, tím ten strach opadá :-) naštěstí máme možnost chodit do školky cvičit, takže se seznamujeme všichni s prostředím i učitelkama!

jinak náštěvy s dětma a naopak my na návštěvy chodíme téměř denně, chodíme na hřiště různé dětské akce. Jen výjimečně jsme celý den doma.

Pokud není možnost babiček, děděčků či někoho blízkého, kamarádky, pak je chůva určitě nezbytná.
Ale jak píše Vlaďka zdravotní sestříčka je určitě nejlepší, umí v případě nutnosti ošetřit, dát první pomoc a to je pro klid rodiče dost důležité. Jinak bych pak přověřovala, že bych byla několik prvních návštěv s nima doma nebo někde poblíž a sledovala reakci dětí, jak to chůva s nima umí, jak si rozumějí.

j.

Ja jsem do roku deti vyuzila

Obrázek uživatele Olitwins

Ja jsem do roku deti vyuzila hlidacku asi tak 3x, pak od cca 1.5 roku docela dost. Myslim, ze jsem super uzkostliva. Co me pomohlo, ze jsem docela dlouho mela chuvu a zustavala doma (a ucila se). Tudiz jsem slysela i videla, jak se o deti chuva stara. Takhle jsem si "proverila" nekolik chuv. Jsem ale extremne narocna... Ted po druhem roce jsem VYYYYRAZNE klidnejsi.

Chuva

Ahoj, ja jsem v situaci, ze prarodice bydli daleko, manzel chodi do prace... takze jsme se rozhodli pro chuvu. V miste bydliste - studentku, ktera je ochotna prijit jen na kratky cas - chceme ji asi na 2 hodiny 1x tydne, mozna - az se zajede - tak nekdy nepravidelne o vikendu na delsi dobu, abychom si mohli vyjit nekam s manzelem sami bez deti. Dvojcatum je teprve rok. Dlouho jsem vahala, ale nakonec jsem si rekla, ze nejdulezitejsi je, aby se detem nic nestalo a to snad ta chuva u nas v byte uhlida. Uz jsem absolvovala 1. hlidani - byla jsem tam s ni a vzdy si odbehla na chvili neco zaridit - nakoupit a tak. Docela to slo...deti na ni reagovali dobre a to maji ted "bojave" obdobi. Moje kamaradky take maji studentky a jsou spokojene. Ale vetsina chuv nechce hlidat kratsi dobu nez 4 hodiny v kuse a to nepotrebuji. Takze zkousim, trochu trnu, ale na druhou stranu si myslim, ze chuva da na deti pozor stejne jako treba muj bracha, ne-li lip. A jemu bych taky deti na chvili sverila... tak uvidim, jakou udelam zkusenost.

A když by 1x týdně cvičila

Obrázek uživatele Vladkax

A když by 1x týdně cvičila jen 3x denně, tak by to byl problém? Zeptala bych se na to rehabky.... myslím, že děti potřebuji i psychickou vzpruhu, ne jen tu pohybovou.....
co se týká chůvy, odhodlala jsem se ž někdy po druhém roku. Taky jsem je nikomu nechtěla svěřit :-)
Pokud budeš shánět chůvu, tak se dívej po zdravotní sestřičce, to tvé nervy líp kousnou, já jsem tak taky uvažovala :-)

spíš se taky ptám nejen kvůli

spíš se taky ptám nejen kvůli nám, ale vidím, že dětem strašně prospívá, když jsou v kontaktu s někým jiným, mají strašnou radost, když k nám někdo přijde a vlastně jsou pořád se mnou a já už je nebavím :-) chtěla jsem s dětma chodit třeba do cvičení nebo tak, ale není to možný, musím opravdu Vojtu cvičit 4x denně a dojíždět pak nikam nestíhám.

Ahoj,

my máme 3 roky chlapečka a 8 měsíců dvojčátka. Nikdy nám nikdo děti nehlídal (jen asi hodinku v porodnici moje maminka při porodu dvojčátek). Není to proto, že bychom nikoho neměli (manželovi rodiče jsou po vnoučatech jak diví), ale protože nechceme. Vyhovuje nám to tak.:-)

-

Ahoj Martino. Nám budou v lednu 2 roky. Z mé str. už nikoho z blízké rodiny nemám. Tchánovci nemají o děti zájem, ale když mají čas, můžeme jim občas přivézt děti na jedno odpol. ukázat. Chůvu nemáme a neměli jsme. Ale jak píšeš, už jsme také nikde bez dětí s manželem nebyli 2roky, tak jsem se domluvila s kamarádkou, a ta nám nakonec pohlídá ( sebrala v sobě tu odvahu :o). Tak zatím u nás. Eva