Vložil/a Verulinka, 3. Leden 2011 - 13:13
Posted in
Ahoj maminky a Tome,
prosím Vás o radu, sice se to netýká dvojčátek, ale třeba jste se s tím někdo setkal, a budete vědět jak pomoci. Moje švagrová má holčičku, holčině je v současné době 7 let a začala chodit do první třídy. Nevím, jestli má na to vliv,že když se narodila, byla o měsíc dřív, ale jen s porodní váhou 1300 g. No a velkým problémem u ní je jídlo, teď se to i zhoršilo. Dokud chodila do školky, v dětském kolektivu i něco málo snědla, doma taktéž, nechce ale ochutnávat nic nového a dostat do ní třeba jahody je umění. A poslední dobou začala dělat to, že sem tam hrozně málo něco sní, ale teď třeba přes vánoce byla schona sníst dva vanilkové rohlíčky, kousek rohlíku a to bylo defacto jídlo za celý den, v normálním jídle je schopna se rejpat dvě hodiny a co je nejhorší, zjistilo se, že pak je schopna to jídlo vyblinkat, či vyplivnout do záchodu. Je drobounká, malá (nemá být po kom vysoká), ale v sedmi letech váží 14 kg. Už ji honili po doktorech kvůli růstu, ale nakonec se zjistilo, že je vše v pořádku. Poraďte co s tím, máme strach říct tohle doktorovi, protože ten je schopen ji na tři měsíce zavřít někam do léčebny, ale je nám jasné, že se tento problém musí řešit, protože za chvíli tělu nebude tahle výživa stačit a máme strach z anorexie. spíš mě napadlo, jestli to neřešit přes nějakého dětského psychologa, domnívám se, že když takhle malinké dítě přijde na to, že jídlo se dá vyblinkat či vyplivnout, je spíš problém někde v psychice.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ahojky, já mám dvojky
Ahojky,
já mám dvojky předčasně narozené a holka mi postupně začala s jídlem hooodně zlobit. Jednu dobu dobrý, pak zase zlom a špatný, prostě kromě cca prvního měsíce - 6 týdnů to byl vždy děs a hrůza. Teď je dvojkám 33 měs. Oba jsou hrozný vychrtla (cca 12 kg, ale jsou dosti vysocí). Nejhorší období z poslední doby bylo asi loni o prázdninách, kdy si slečna nejprve "vymyslela", že nebude kousat, takže jsem všechno mixovali, pak že nebude polykat a nakonec, že nebude vůbec jíst. Když její půst trval už 3 dny a ona skutečně nevzala nic do pusy, tak jsme šli k pediatričce a tak jí předepsala lék, který se dává mimo jiné u mentální anorexie a podporuje chut k jídlu. A hle, hned druhý den si sama začala o jídlo říkat a baštila jak divá. Já jsem přesvědčená, že je to hlavně psychický problém. Navíc měla jako malá dělaná všechna možná vyšetření a vždy bylo vše v pořádku. Psychologa jsme také zkoušeli, ale bez efektu. Já jsem dokonce tento problém konzultovala s dětskou psychiatrickou klinikou v Motole, kde se zaměřují na poruchy příjmu potravy a ti mi říkali, že klasická anorexie se objedvuje už u dětí od 6 let. Což si myslím, že je případ tvé neteře. Být tvou švagrovou, tak si nechám napsat doporučení od pediatra a nechám holčinu vyšetřit ne psychologem, ale už přímo na nějaké dětské psych. klinice. Způsoby řešení jsou, ale je třeba v tomto případě nezaváhat a začít čím dřív, tím líp. Tak hodně zdaru!!
Moc Vám děkuji za rady,
Moc Vám děkuji za rady, Tomáši, myslím, že malá nemá problémy s váhou kvůli jídlu, ona je drobounká já myslím dědičně, protože ze švagrovy strany jsou všichni drobouncí, jak jeho sestra, tak maminka. spíš jde o to, jak říkáš, aby se nevyvynula mentální anorexie a taky to, že to co stačilo sníst na vývin tříletému děcku, už nebude stačit sedmiletému.
Ahoj, já taky vážila v 6
Ahoj, já taky vážila v 6 letech něco kolem 15 kg. Byla jsem dost často nemocná a když jsem byla v ozdravovně, kde jsem byla i na "výkrm", tak jsem se jídla málo kdy dotkla a radši si statečně šla pro včeličku (tuším, že mi dávali B12). Pamatuju si to jako dnes a máma říká, že jsem přijela ještě hubenější. U mě, ale nechutenství zřejmě vypěstovala moje prababička (v dobré víře), když jsem něco nechtěla nachystala dalších 5 jídel, že musím něco sníst. Když už jsem náhodou něco snědla a už nemohla, tak ještě lžičku, ... a bylo to venku a za chvilku znovu, že něco přece musím jíst ... Zlomilo se to, když jsem začala chodit do školy, to pak bylo od 2,. třídy každý rok 10kg. Teď mám "nádherných" 85kg a kynu a kynu :-(. Syn taky jednu dobu mohl hrát komparz v Terezíně a dr. mu psal nějaká homeopatika na podporu chuti k jídlu, byly to takové ty cucací kuličky, ale jak se to jmenovalo už se nepamatuju.
Kdysi jsem se bavila s jednou rehabilitační a ona říkala, že byla to samo. A že pak ji dávali jídlo do pokojíčku. Párkrát ho prý vyhodila a pak si řekla, proč to neochutnat a začala pomalu jíst. Zkuste to taky, třeba ji obecenstvo a neustálý nátlak taky ještě víc stresuje a na truc nesní vůbec nic. Určitě bych ale nějakého psychologa navštívila, minimálně poradí, jak na ni.
Ať se princezna brzo rozjí
Monika
mentální anorexie
Ahoj Verulinko,
měl jsem taky 14 kg v první třídě :-) Hormon mi taky nechyběl, ale s jídlem jsem problém neměl. V 11 letech, kdy jsem vážil 21 kg, jsem spořádal 10 houskových knedlíků a španělského ptáčka jako nic. V 15 letech jsem měřil 147 cm vážil 33 kg a to už mě, jak říkáš, na 2 týdny zavřeli do nemocnice a dělali mi všechny možné i nemožné testy, odběry krve byly na denním pořádku, opakované rentgeny všeho možného, až nakonec se nezjistila žádná příčina. Bylo mi doporučeno jíst vysokotučné mléčné výrobky, hodně masa. To jsem jedl i dříve, takže z tohoto pohledu to vlastně žádná změna nebyla. Po návratu z nemocnice, aniž bych vyfasoval jakýkoliv medikament, jsem nabral nějaký "spurt" a o rok později jsem měřil o 12 cm víc a přibral 23 kg. Dnes mám 171 cm a 58 kg, ale před 5 lety, kdy jsem ještě intenzivně sportoval, jsem vážil v létě 54 kg.
Otec to měl prý taky tak.
Otázka je, jestli ta holčička nemá problémy s váhou právě kvůli odmítání stravy. Možné to je a bál bych se rozvoje mentální anorexie. Bylo by dobré vyhledat dětského psychologa se zaměřením na anorektiky co nejdříve, holčička může trpět značným deficitem základních živin. Doplňoval bych je aspoň do vyřešení problému vhodnými sirupy.
Tak ať se malá dá do kupy.
Tom
Být vámi tak toho psychologa
Být vámi tak toho psychologa určitě vyhledám,14 kilo má můj tříletý syn.Řekla bych to,ale i lékaři,třeba i poradí co jí dávat na podporu chuti a v dnešní době snad už nikdo nebude nutit jí posílat do léčebny.Zkusila bych obojí.Hodně štěstí.