Skip to main content

Cestování metrem,eskalátory s kočárem

Obrázek uživatele Gábina_4000
Posted in

Ahoj, chtěla bych vědět,zda je hodně odvážných a silných maminek,které jezdí samy s kočárem po eskalátorech do metra,ve stanicích,kde není výtah. Příp. nejen do metra,ale prostě po eskalátorech, já jsem strašný strašpytel, ještě jsem neměla odvahu to ani zkusit a to klukům je skoro 1,5roku, děkuji za odpovědi

nosic

Ja este k nosicom. Mame turisticky. Da sa dieta polozit aj na zem a same to stoji. A je tam aj miesto na zbalenie potrebnych veci. V MHD pouzivam radsej ako kocik od 14m. Mame 2ks, kupa sa nam vyplatila, ale my chodime aj s detmi na tury.
Ergo je fajn, ale kde by som mala plienky a spol.
E.

Ahoj, připojuji se ke

Ahoj, připojuji se ke Kacatku. Taky jezdím po schodech celkem bez problémů. Je to přesně jak píše: podstatné je dobře najet a dát si pozor, abys měla přední kolečka dobře na schodu. Já mám kočár Jané Twin Two a vždycky si položím držadlo na rameno, abych všechno udržela. S šířkou problém není, protože kluci sedí za sebou. Jen dej pozor, některé schody jezdí hodně rychle a to je pak mazec. Když ale můžu, pro jistotu taky použiju výtah. A věřím, že i když už to člověk zvládl hodněkrát, musí pořád dávat bacha. Je to fyzicky dost náročný, ale dá se to zvládnout.
K těm nosítkům - existují i nosítka do snad 28 kg, třeba Ergo nebo Patapum Toddler. Ale na zimu je to dost nepraktický :-(
Kšíry taky mám, ale moc jsme je nevyužili, kluci se naučili chodit za ruku, ale do Prahy pořád ještě kočárkujeme (19 m). Pro mě je to jednodušší a věřím, že pro kluky taky.

pád

Na eskalátoru jsem také kočárem jezdila běžně, téměř denně, v Praze mi nic jiného ani nezbývalo, výtahem bylo vybaveno tehdy jen pár stanic. Byla jsem tak otrlá a tak sebejistá, že když jsem jela asi po stopadesáté, jsem to nezvládla a došlo k pádu. Děti se naštěstí jen lekly, já mám dodnes jizvu na koleni - ale takto dobře to dopadlo jen a jen proto, že děti byly připoutané v kočáru a za mnou stála mladá holčina, která nás dokázala zachytit. Kdyby tam stála stará paní, tak ji porazíme a kdoví, jak by to dopadlo :-(
Od té doby jsem měla strach a vždy jsem žádala někoho z mužů o pomoc. Kočár do metra jsem odložila někdy kolem 18měsíce.

Takže moje doporučení. Na trénování vzít někoho na pomoc a až to pak bravurně zvládneš, tak stejně zůstaň opatrná a ne jako já, která si frajerka myslela, jak to perfektně zvládá . Kde je výtah, tak jeď výtahem, eskalátor je pak zbytečný riziko.

Já byla s dětma sama ani jsem neměla hlídání, auto jsem měla, ale ne na jeho provoz (tehdy byl rodičák jen 3500) takže mi nic jiného nezbývalo, ale dneska bych rizika fakt zvažovala, viz můj zážitek :-)

Díky

Obrázek uživatele Gábina_4000

Děkuji moc za Vaše poznatky při cestování,myslím,že by si to mohly přečíst monomamči,které aspoň u mně radama typu, že zvládnu držet kočár jednou rukou, sršej.
Kačátko, taky právě tak,manžel až večer, babičky nepomůžou,stanice metra bez výtahu a řidičák nemám a necítím se na něj a i kdyby,tak stejně auto má manžel jen pracovní. Busem jezdím a vlakem už také. Jen ty eskalátory. Moc děkuji za tenhle konkrétní manuál při jízdě na nich.
Ezko, co je to za nosítko pro takto už těžké děti-cca 12kg? I když nevím,jestli by v něm vydržely,něchtěly být ani v tom pro mimina.
A moc ráda bych,aby šly po svých, ale jen za ručičku jde zatím tak jeden a ještě jen chvilku,jinak neřízené střely,jsou to kluci:)
Napadá mě,co kšíry,máte zkušenost?

Ahoj Gábi tak já možná budu

Ahoj Gábi
tak já možná budu jiný případ :-)
Mám 15m kluky, bydlím v Praze a nevlastním řidičák, manžel pořád v práci a babičky žádné, takže mi nic jiného nezbývalo než se poprat s mhd všeho druhu. již od narození kluků musím jezdit všude sama a mhd, z počátku jsem se bála ale pak jsem si řekla, že bych se nikam nedostala a zkusila to. No a od té doby jezdím všude, mhd používám denně i na velký nákupy musím mhd takže jsem už zvyklá. metrem jezdím dost často a na naší stanici výtah není. Zpočátku jsem si vždx někomu řekla o pomoc, jen pro jistotu na přidržení ale pak jsem se to naučila sama, jde o to jen si dobře najet, kočárek ani nedržíš silou při jízdě, spíše jen při nájezdu a výjezdu musím trošku zabrat, jinak během cesty kočárek hezky sedí na schodech..jen si dej pozor at kolečka jsou na celém schodě a na na jeho hraně...zní to složitě ale není a pokud se nebudeš cítit, tak prostě někoho požádej o pomoc, jen at jede s tebou a pro jistotu přidržuje. Při cestě dolů vždy jedeš první a kočárek si přitáhneš a po cestě nahoru kočárek jede první. Ale neboj i já co jezdím každej den, mám z metra respekt, ale jde to
Já už dokonce jela i vlakem..takovým tím normálním..to bylo horší než metro :-)
Já jsem totiž strašnej posera z řízení auta a raději budu jezdit mhd každej den než sednout za volant :-))))
jo a podotýkám, že nemáme golfáče a le Easy wolker
Držím palečky, neboj to zvládneš
kačka

Ahoj Gabi,

u nas sice stale nemame metro:), ale v obchodnom centre som tak zoparkrat sla. Najprv som sa bala, ale raz sa nam nechcelo vracat s manzelom k vytahu, tak sme skusili a v pohode. Hore OK, ale dole som isla teda sama radsej vytahom. My mame uzky kocik vsade sa vojdeme. Ale do Metra by som nesla, tam su aj take fakt dlhe eskalatory.
No ale inak vo vasom veku som chodila s nosicom na chrbte a vpredu chytila druheho. Ked sa dalo deti slapali pesi. V MHD v pohode, bola som sice za exota, ale vsetci mi okamzite uvolnovali dve miesta, aj ked nam stacilo len jedno:) Takze som vzdy sedela pri dverach, na oznacenie listku som vzdy zapojila niekoho na okoli. Nas kocik mam fakt rada, je lahky a uzky, ale tento sposob bol pre mna daleko samostatnejsi. Zaobisla som sa bez pomoci inych ludi a vsade som sa v pohode aj vosla.
A mala som tiez dobry trening na turistiku do Tatier:).
E.

Tak můj muž jezdí, a tvrdí,

Tak můj muž jezdí, a tvrdí, že to je úplně v pohodě (děti mají 9kg každý). Já se zatím bojím :) naštěstí už jsou výtahy skoro všude. Nedávno jsem viděla maminku s dvojčaty, najela na eskalátory v obchodním centru úplně suverénně, jak kdyby to dělala každý den... a to tam výtah byl.

Lucko, měli jsme kočár

Lucko, měli jsme kočár ZEKIWA, trojkolku, která neprojela dveřmi 80cm. Výtah jsem zkusila jen na tom hlavním nádraží. Kamarádka měla jinou trojkolku a do stejných dveří se v pohodě vešla.
Pro mě byl horor v Holešovicích vyjet výtahem nahoru na tu stranu, co je výstup k vlakovému nádraží. Na šířku jsem se tam vůbec nemohla vejít, stála jsem tam jak sardinka, samozřejmě na opačné straně, než bylo tlačítko, které se muselo po celou dobu držet. Do tohoto výtahu jsem najela bez problémů.
Problém nastal ve stanici (zubařku mám ve 3. patře budovy), z chodby se tam vjíždí dveřmi, kde mi nešlo otevřít druhé křídlo, tak tam jsem poprvé vyndala děti, vyndala věci, sklapla kočár, pronesla ho dveřmi, chytala děti, aby mi neutekly. Do třetího patra jsem jela výtahem a do toho jsem také neprojela. Takže nervy, aby mi děti neujely, kočár jsem tam musela hodit složený, tak jsem tam poslala děti, vlezla si mezi dveře, aby se mi nezavřely, vtáhla dovnitř složený kočár. Nahoře jsem si stoupla mezi dveře, vystrčila děti, pak vytáhla kočár. Tam se dalo projet až k čekárně. Do čekárny jsem zas neprojela, ale než jsem vyndala děti a složila kočár, děti mi vběhly do místnosti, kde se dělají rentgeny. Čekárna se jim moc nelíbila, tak než jsem tam nastěhovala věci, tak mi dvakrát utekli zpátky k rentgenu. Takhle se to čte jako veselá historka, ale zpocená jsem byla jak myš. Prohlídka u zubařky trvala přesně 3 minuty. Mezitím dorazila moje máma, takže pak už jsme na stěhování byly dvě a u vchodu do metra nás čekal i můj táta, tak jsme byli tři.
Ale zase mám na co vzpomínat.
Jana

Moje zkušenost

Ahoj,
tak já taky jezdím všude autem, nevím, co bych dělala bez řidičáku...
Nedávno jsem vyrazila s holkama (14měs.) do centra na Magistrát, potřebovala jsem nový řidičák. Naštěstí s námi jela moje máma, která na poslední chvíli řekla, že pojede. Hlídala již ráno, tak už chtěla jet domů, takže bych to jinak nevyřídila a jely jsme proto všichni. No, děs běs, z Rajské Zahrady jsme nejdříve jely na můstek, kde se nedalo absolutně vystoupit, tak jsme jely na Národní Třídu, tam jsem chtěla jet po eskalátorech, ale ty schody jsou šíleně dlouhý, takže jsem si to rychle rozmyslela a neryskla to. Nakonec jsme jely na florenc, kde jsou 2super výtahy (asi máme uzší kočárek než Jana?) a byly venku snad za 5minut. Pak jsme ale musely jet ještě nízkopodlažní tramvají, nepochopila jsem, kde má vlastně kočárek stát? Vzadu byly snad 3schody a tam, kde bylo označení pro kočárek (ale až uvnitř tramvaje), tak tam bylo strašně málo místa, šíleně blbě udělaný.. No nic, zlatý auto. Nakonec jsme to vyřídily, ale to nepočítám všude na magistrátu úzký dveře, který se nedaly otevřít, musela jsem docela dlouho hledat než jsem našla otevírací druhou část dveří, hrůza. A to tam maj dětský koutek, kde žádný děti nejsou a berou od 3let. Nevím k čemu se to platí. Ve třech letech už dítka budu mít snad doufám ve školce. To jsem se rozepsala, ale byl to šílený výlet, byla jsem tak zpocená, jak kdyby lilo... A to žádný teplo nebylo. Lucka
PS: Chudáci vozíčkáři, ...

Připájím se ke kolegyním.

Připájím se ke kolegyním. Cestování metrem - pokud nejsou všude eskalátory - je obtížný. S eskalátory se to jako-tak dá zvládnout i když také to není úplně jednoduché - napoprvé bych Ti doporučovala nějakou pomocnou sílu. Vím, že některé maminky využívají spíše nízkopodlaž. tramvaje - pokud jezdí tvojí trasou - rozpis najdeš na stránkach DP. Já jsem rovnež skončila u auta....

děs běs:)

Obrázek uživatele fanyna

já to zkusila jednou,bydlíme kousek od prahy a musela sem tam jet sama mhd...a to sem sebou brala jen golfky.doufám že to už nezopakuju,vystoupila jsem na budejárně a potřebovala na bulovku do bývalé práce.kdo je takhle schopen jezdit denne má můj veliký obdiv.já bez auta bych nedala ani ránu,ale do prahy si netroufnu.

Ahoj Gábino, já jsem to

Ahoj Gábino,
já jsem to riskla jednou, dětem byly 2 roky. Nebydleli jsme v Praze, ale potřebovala jsem k zubaři, tak jsem to riskla. Kočár i s dětmi vážil asi 45kg, dveřmi šíře 80cm jsem o centimetr neprojela, takže leckde jsem musela vyndat děti, vyházet věci, kočár složit, pronést dveřmi (i výtahu), rozložit, dát zpátky děti a věci.... bylo to docela náročný. Sjížděla jsem jen eskalátor na Florenci dolů do metra (ten vstup, kde je i vstup na trasu B), stála jsem pod kočárem a doufala, že mě nesrazí. Pak jsem jela zpátky na hlavní nádraží, to už mi pomáhal můj táta, kočár neprojel na Hlavním nádraží dveřmi výtahu, tak jsem musela na eskalátor. Má docela velký sklon, já jsem držela kočár nad sebou, táta podepíral mě a oba jsme měli dost co dělat.
Tím Tě nechci odradit, ale je to fyzicky náročné. Ale jestli máš kočár s menším rozchodem, tak se do výtahu vejdeš.
Uf, ještě teď je mi z toho horko (a to už je to tři roky), bylo to v listopadu, takže děti byly nabalené.
Jana