Skip to main content

Ahojda, tak jak s dvojčátky zvládáte školu? U nás dobrý, jen to psaní úkolů není úplně, jak bych si představovala. Klučina si musí pořádně uvolnit ručku, tak u psaní bojujeme, zase je ale skvělý v matematice, nepotřebuje ani počítat na prstech:-)). Holčině to jde lépe, jak psaní, tak malování. Někdy bych potřebovala nějakou babskou radu, abych zůstala v klidu (snažím se, ale je to náročné), někdy prostě vyjedu, a pak mi je to líto.
Nemáte nějakou radu? Iva

Re:

Jeje holky, to jsem si oddechla, že je to všude stejné. Už jsem přemýšlela kam se obrátit o radu. U nás zase jednomu jde hlavně sport u druhýho jsem si říkala, že má dobrou hlavu-myslí mu to, už teď chce násobilku, ale je pomalejší. Takže ve škole vede A jak v učení tak ve sportu a B sice umí,ale není tak rychlej, takže má míň jedniček, pak závidí bráchovi, no hrozný. Doma brečí, že je k ničemu, že nic neumí, můžu ho uklidňovat jak chci, no snad se to spraví. Učitelku máme opravdu super, tak snad se to podá.
Kdyby někdo z vás věděl nějakej fígl, sem s ním prosím, je to fakt opravdu o nervy a do toho se učit se staršíma, kontrolovat všechny a všechno, kroužky-které nechtějí vzdát...no mám pocit, že nedělám nic jinýho.

Re:

Ahoj! Tak to jsem rada, ze nejsem sama! Nejen bych si obcas nafackovala, ale i se sama za sebe a pred sebou stydim!
Resim to take jako Lucka. Lepe receno - Snazila jsem se to resit take jako Lucka, obcas jsou ale nervy rychlejsi nez zvednuti zadku od stolu s ukolama!
Mame to take tak, nekdo je lepsi na matematiku a mekdo zas na psani a malovani. V posledni dobe to resim tak, ze pisou ukoly oddelene a kazdy zacina delat jiny ukol. Ja pak chodim z pokoje do pokoje a dohlizim. Jsem fakt klidnejsi, protoze je NEPOROVNAVAM a aspon ne v danou chvili! Takze mi vlastne nedochazi, ze ten ci onen je "lepsi"- ci rychlejsi...peclivejsi...Tim, ze kazdy pise jinde a neco jineho, tak mne "potrebuji" oba a ani se vzajemne nerozptyluji, nesnazi se predhanet se a posilhavat vedle!
..porad si rikam, ze nesmim hodnotit a srovnavat, ale proste je to tak. Kazdy z nas je na neco lepsi a v necem rychlejsi ci pomalejsi. Sestra dvojcat, ktera je o 4 roky starsi je pomalejsi nez dvojcata snad ve vsem - i v zavazovani si tkanicek a to je nadeleni, protoze samozrejme odchazime vsichni dohromady, a trpelivost je vzdy ta prvni, co odejde!

Re:

Ahoj ,tak u nás jsmem na tom stejně občas mi ujedou nervy a za to bych si nafackovala.Mám dva kluky jeden ve škole uplně super,maluje počítá hezky čte,ale z druhým je to horor nechce malovat,říká,že to neumí,počítání dobrý a psaní ani nemluvím,naše slavné trojky,jai budu pamatovat dlouho.
jak zůstat v klidu ti fakt moc neporadím,ale když toho mám dostzvednu se a jdu se projít po bytě vychladnu a pokračujem,Tak se měj pevné nervy a ahoj.Lucka