Skip to main content

Desatero pro budoucí maminky dvojčat a vícerčat

My všichni v Klubu dvojčat a vícerčat maminky upozorňujeme na to, jak je důležité, aby na sebe byly opatrné, ubraly si fyzickou zátěž, aby jejich dvojčátka měla co největší šanci v bříšku maminky zůstat co nejdéle. Někdy je nám ale vytýkáno, že maminky nepřiměřeně strašíme a že hodně maminek ve vší aktivitě svá dvojčátka donosilo třeba až do posledního měsíce těhotenství. To je opravdu báječné, když děti setrvají v bříšku maminky až do konce těhotenství a více maminkám se to podaří.
Aby těchto maminek bylo co nejvíce, sestavila Pavlína Kallusová z Brna desatero pro budoucí maminky. Jsou ale i maminky, které z jakéhokoliv důvodu porodí hodně předčasně, aniž by za to nesly nějakou vinu, aniž by se přišlo na důvod, proč děti v bříšku déle zůstat nemohly. Pátrání po příčině předčasného porodu je sice pro maminku i pro tatínka vysilující, ale nevyhnutelné. Hledání viny patří do obraných mechanismů psychiky člověka, který prožívá trauma. Rodiče předčasně narozených dětí své bolesti nijak okatě do širšího okolí neventilují a proto jejich strach o budoucnost dětí není moc becně povědomý.

Já, která maminky dvojčat „doprovázím“, bývám přímým svědkem bolesti těchto rodičů a proto mám více nutkání maminky na ověřené příčiny předčasného porodu upozorňovat. Ráda maminky seznámím s tím, co všechno je může potkat a jak se s překážkami vyrovnávat. Upřímně jim sděluji realistické možnosti vývoje nezralých dětí a hlavně jak se má maminka vypořádat s případnou nevstřícností některých zdravotníků.
V moderních publikacích se maminky mohou dočíst, jak by jim zdravotníci měli umožnit co nejdelší pobyt na Jednotce intenzivní péče u inkubátoru svého miminka, bohužel realita života je jiná. Ovšem pro mě, která vnímá pozici maminky i zdravotníků, z pochopitelných důvodů. Sama jsem byla svědkem, jak zdravotnice hned při prvním kontaktu s maminkou, která se přišla na JIP podívat na svá dvojčátka, vytvořila jakousi bariéru, která neumožnila mamince vyjádření svých pocitů a otázek. Sdílení obav je ovšem pro maminku, která byla do své mateřské role předčasným porodem doslova vymrštěna, nezbytné. Kdyby zdravotní sestřičky měly denně nést tíhu bolesti druhých, vůbec by tak zodpovědnou práci – starost o nezralé děti,
nemohly vykonávat.

Zde by měl zaujmout své místo nejlépe psycholog, který by mamince poskytl dostatek emočního prostoru. Všichni ale víme s jakými finančními problémy se naše zdravotnictví potýká a lehce pochopíme, že na takovéto služby nezbývají prostředky. Proto by pozici psychologa; měli zaujmout ti nejbližší – tatínek i prarodiče a dát si navzájem prostor „se vyplakat“. Je ale pravda, že málo kdo najde tuto odvahu i proto, že generace současných rodičů byla emočně dušena a neumí své těžkosti ventilovat. Na tomto místě se musím zmínit o tom, že jedno z dvojčátek může po porodu i „odejít“. Mamince dvojčat není tato bolest o moc zlehčena vědomím, že alespoň jedno děťátko přežilo. Když rodina takovou záležitost nemůže emočně vyventilovat, celý její život provází spoustu otazníků – „Co by? Kdyby?“a radost z jednoho dvojčátka bývá často poznamenána na celý další život. Proto se budeme v Klubu dvojčat tomuto problému více věnovat, ze začátku alespoň tím, že zprostředkujeme kontakty na rodiny, pokud k tomu jistě svolí, které tento osud také potkal, aby předaly životní a praktické zkušenosti, jak se s touto zátěží vyrovnali.

Desatero praktických rad jsem sestavila pro maminky, které čekají dvojčátka, nebo prochází rizikovým těhotenstvím

1/ Brzy zůstat doma
Nejpozději ve 20. týdnu těhotenství zůstaňte doma „na neschopence“. Vím, jak bývá v rodinách těžká finanční situace a je třeba každé koruny obzvlášť, když se na svět chystají dvě děti. Ale žádný finanční obnos nenahradí investici ze srdce maminky a vědomí, že je opravdu důležité zůstat doma a odpočívat alespoň 3 hodiny denně! Děti jsou šťastné, spokojené a zdravé i ve skromných podmínkách.
2/ Výbavičku chystat s předstihem
Výbavičku pro děti si začněte pořizovat raději v předstihu. Maminky, které potom musí ležet v nemocnici jen zbytečně stresuje, že nemají nachystány věci na miminka a ti nejbližší mají starosti, aby všechno přichystali dobře. Pokud maminka nemusí úplně ležet, doporučujeme začít již ve 20. týdnu těhotenství.
3/ Co nejvíce odpočívat
Opravdu odpočívat – polehávat, nebo pohodlně sedět 3 hodiny denně! 3 hodiny jsem si jen tak nevymyslela. Je to doba, za kterou maminka načerpá sílu a cítí se svěže.
4/ Nestěhovat
Vyhnout se stěhování a úprav bytu na poslední chvíli. Z osobní zkušenosti vím, že maminky, které řešily bytovou situaci fyzickými silami, porodily dříve. Je lepší přenechat zátěž na manžela a na rodinu přestože nutkání pomáhat a účastnit se úprav je obrovské, ale opravdu se nevyplatí.
5/ Ptát se
V případě jakýchkoliv nejasností o vícečetném těhotenství kontaktujte více lékařů. Dejte na vnitřní instinkt nedůvěry. Pokud něčemu nerozumíte, raději se třikrát zeptejte i za cenu, že si budete připadat hloupě.
6/ Nepodceňovat příznaky porodu
Nepodceňujte časté „tvrdnutí břicha“. Běžte k lékaři raději dvakrát zbytečně, než jednou pozdě. Pokud se necítíte dobře, večer máte podezření, že se porod rozbíhá, jeďte raději ihned rovnou do porodnice, kde umí pečovat o předčasně narozené děti. Porod se podáním infuzí může i zastavit a pro děti, které se derou na svět před 30. týdnem těhotenství je důležitý každý den v bříšku. Lékaři mohou aplikovat lék na dozrání plic, který při předčasném vstupu do života dětem alespoň trochu pomůže.
7/ Případně volat 155
Nezdráhejte se případně zavolat i záchranku. Tu volejte pokud krvácíte z rodidel!
8/ Nebránit se hospitalizaci
V případě nutnosti se nebraňte pobytu v nemocnici. Nikomu jistě není příjemné trávit dlouhé týdny odloučen od rodiny, ale o co déle vydržíte ležet na lůžku v nemocnici, o to více si usnadníte život s případně předčasně narozenými dětmi.
9/ I partneři trpí
Mějte na paměti, že i vaši partneři nesou situaci velice těžce. Je to pro ně stresující stejně jako pro vás. Nevyčítejte a neobviňujte. Berte všechno jako životní výzvu.
10/ Proč já
V případě, že se již porod nedá oddálit, buďte statečná, neptejte se: „Proč právě já mám tu smůlu?“ Berte to tak, že právě pro Vás „někdo“ nachystal tuto zkoušku, abyste poznala něco, co bývá rodičům „bezproblémových“ dětí dočista utajeno, abyste poznala něco, co vás v životě jen zocelí. V případě jakýchkoliv nejasností a otázek volejte náš Klub dvojčat a vícerčat.

Abyste děti donosili co do nejvyššího týdne těhotenství Vám přeje

Pavlína Kallusová